Sociální sítě dnes. Investovat, nebo neinvestovat?
Strašák technologické bubliny
Technologická bublina v roce 2000 zastihla generaci Y (tzv. millennials) v plenkách. Ti se proto tehdejším burzovním zemětřesením trápit nemuseli. Před svým pádem se akcie firem z technologického sektoru staly nejvýznamnějším zástupcem v indexech, i když prakticky negenerovaly ziskovost. V dosud nepoznané situaci se tak začaly objevovat komentáře o nové éře a nové internetové ekonomice.
Warren Buffet, který tehdy nabádal k opatrnosti před nastalou situací, byl v té době považován za nemoderního pána, jemuž definitivně ujel vlak. Vývoj na burzách mu však dal za pravdu. Absence ziskovosti dožene dříve či později každou firmu a na počátku tisíciletí to přivedlo ke krachu nejednu společnost.
Zrození generace Y a sociálních sítí
V té době se však zrodili tzv. millennials (generace Y), kteří si dnešní pubertální životní etapu nedovedou bez sociálních sítí představit. Viděno dnešní optikou je pozoruhodné, že sociální sítě tehdy nebyly, na rozdíl od millennials, ani v plenkách – o jejich existenci vlastně nikdo ani netušil. Stránka The Facebook (původní s určitým členem) byla zprovozněna jako studentská kratochvíle v roce 2004. Jakkoli jsou sociální média nezpochybnitelným fenoménem současnosti, nabízí se úvaha, nakolik se tímto fenoménem otevírá investiční okénko.
1,7 miliardy uživatelů Facebooku
Akcie Facebooku po primární emisi v květnu 2012 ztratily polovinu své hodnoty a firma měla dlouho našlápnuto na titul propadák roku. Společnost klepala na dveře Wall Street se stamiliony uživatelů, že by se z ní ale stal stroj na peníze, to nevypadalo. Mark Zuckerberg tvrdil, že velký počet uživatelů je základ, ziskovost přijde časem. Navíc se Facebook nacházel v době desktopové, očekávaný transfer do mobilních zařízení byla věc nejasná. (Jakým způsobem do malých displejů mobilů půjde umístit reklamu?) Při pohledu na dnešní mobilní uživatele se této obavě už můžeme jen smát. Stačilo několik kvartálů a hospodaření sociálního giganta začalo ohromovat. Počty uživatelů rostou lineárně dodnes, tržby i čistý zisk rostou dokonce skokově. Facebook má 1,7 miliardy registrovaných uživatelů, což je skoro čtvrtina planety! Pokud si říkáte, tak zrovna vy ho nepotřebujete a stačí vám Instagram nebo WhatsApp, zrovna tyto aplikace Facebook v minulosti již prozíravě koupil.
Facebook v pětici nejhodnotnějších světa
Na Facebook, kde se dobrovolně vyskytuje tolik možných klientů, korporace svoje reklamy umísťují čím dál častěji. Firma se díky své tržní kapitalizaci 367 mld. USD prodrala mezi pětici nejhodnotnějších firem světa. A jen tak mimochodem, předstihla svou velikostí i firmu Berkshire Hathaway zmíněného Warrena Buffeta. Dominance Facebooku vzrostla až tak, že podle odhadů The Economist spolu s Googlem inkasuje dvě třetiny tržeb z online inzerce. Valuace je sice vyšší (cena odpovídá násobku zisku P/E 29), ale prakticky odpovídá růstové firmě – bubliny se tedy obávat nemusíme. Jde tedy o zásadní kontrast se situací na začátku tisíciletí, kdy se ocenění pohybovala v řádově vyšších sférách a o zisk se nikdo nestaral.
A co ty ostatní? Má smysl investovat do sociálních sítí?
Facebook si cestu k úspěchu našel, jak to ale vypadá s jeho konkurenty? Přinejlepším nevalně. Mezi novináři populární Twitter se dostal nad hranici 300 milionů uživatelů, vykazuje jednu ztrátu za druhou a se svojí tržní kapitalizací 12 mld. USD je jen chudým příbuzným Facebooku. I když se spekuluje o jeho převzetí, stále jsou akcie níže než při primární emisi.
Profesní síť LinkedIn pohltil Microsoft (v nejobjemnější akvizici své historie za 26,2 mld. USD), díky čemuž byli jeho akcionáři ušetřeni dalších divokých jízd na akciové horské dráze. Specifičtěji zaměřené portály, které tvoří služby a know-how sdílené ekonomiky jako třeba TripAdvisor (cestování), Yelp (recenze lokálních podniků) anebo Groupon (americká obdoba Slevomatu) skáčou z bláta do louže. V pozadí se zatím pomalu připravuje odkrýt své hospodaření třeba zprostředkovatel pronájmu ubytování Airbnb. Nutno dodat, že však není jedinou sítí, která je v křížku s regulátory. Snapchat (soustředí se na foto a video komunikaci) prozatím veřejnou firmou není, tuto „appku“ millennials zbožňují a jeho popularita strmě roste. Zaregistrovali jsme ale i smutné konce – vzpomínáte na kdysi dominantní Myspace?
Vyhaslá kometa, nebo stálice oblohy?
Kolují tvrzení, že nejhodnotnější mediální firmou současnosti je Facebook, ačkoli sám o sobě aktivně negeneruje žádný obsah. Pokud si to doplníme faktem, že jedním z nejhodnotnějších hotelových řetězců je Airbnb, aniž by napřímo vlastnil jediné lůžko, a mezi nejhodnotnější taxislužby patří Uber bez jediného vlastního automobilu, skutečně se zdá, že se nacházíme na prahu nové éry. Na tomto revolučním nebi se ale vyskytuje i řada vyhaslých komet. Jak má tedy investor včas identifikovat budoucí hvězdu? Jednoznačně stojí před přetěžkým úkolem a jak je známo, každou revoluci je dobré hodnotit s časovým odstupem.