Světlo na konci tunelu

Další vlna pandemie končí, českou ekonomiku čeká velmi rychlý restart a úrokové sazby po delší době opět porostou.

Bude to už rok, co skončila první vlna pandemie a úvahy o jejím návratu se zdály jako velmi nepravděpodobné. S odstupem času Česká republika nakonec zažila tři, někdo říká čtyři, vlny nákazy, a ještě dodnes – stejně jako většina evropských zemí – funguje v omezeném režimu. Sice už loni v létě se rozběhl průmysl, díky kterému jsme znovu nespadli do recese, avšak ten musí stále čelit důsledkům rozpadu dodavatelských sítí i přetrvávajícím komplikacím v mezinárodní dopravě.

Hlavním problémem tuzemských průmyslových firem se tak stala nikoliv slabší poptávka, jak by se mohlo zdát z prvních výsledků evropské ekonomiky, ale nedostatek komponent, rostoucí ceny vstupů a již tradiční nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků.

Ceny porostou nejen „v zahrádkách“

Tuzemské podniky jsou tak opět pod tlakem nákladů, které zatím zcela nestačily promítnout do svých vlastních cen. Ať už kvůli jejich dřívějším závazkům, nebo v důsledku slabší vyjednávací pozice. Zatímco loni byla hlavním problémem prodlužující se pandemie, nyní se jím může poměrně rychle stát právě růst cen. Ostatně výsledky výrobní inflace to zatím jen potvrzují. Nahoru však míří i spotřebitelské ceny, a tak se inflace dostává opět po čase nad horní hranici tolerančního pásma ČNB.

Pomáhají jí v tom především zdražující cigarety, alkohol a pohonné hmoty. Už brzy se k nim nejspíše přidají i postupně „rozvolněné“ služby, jejichž ceny po dlouhém lockdownu asi jen těžko zůstanou na loňské či předloňské úrovni. Hovoří se o řádu deseti a více procent, avšak jak přesně to nakonec dopadne v průměru za celou ČR, jasné zatím vůbec není. Jisté je jen to, že důvodů k růstu inflace najdeme mnohem více než k jejímu rychlému poklesu.

Návrat do normálu?

Doba velmi nízkých úrokových sazeb se proto – alespoň v ČR – chýlí ke svému konci. Jak už vyplynulo ze závěrů posledního zasedání bankovní rady ČNB, k prvnímu zvýšení úrokových sazeb může dojít v letních měsících, a to nebude letos nejspíše jediné. Vzhledem k tomu, že se tuzemská centrální banka neuchýlila v těžkých dobách k tzv. nekonvenčním nástrojům, má poměrně volné ruce k tomu začít vracet úrokové sazby zpátky do normálu.

Na rozdíl od ECB nebo amerického Fedu nezalévá trhy novými korunami, za které by nakupovala dluhopisy všeho druhu, ani nefinancuje bankovní sektor. Může se proto plně soustředit na návrat k tzv. normálu a na budoucí inflaci. Právě tu, kterou ovlivní dosavadní výrazný růst cen surovin, energií, mezinárodní dopravy a v neposlední řadě i piva na znovuotevřených zahrádkách.

Jediné, co bude prostor pro rychlé zvyšování sazeb ČNB limitovat, bude česká koruna. S rychlým růstem sazeb totiž přichází ruku v ruce i rychlé posilování měny, a proto navzdory aktuálním a vlastně i neúplným zprávám o zdražování bude postup tuzemské centrální banky spíše opatrnější.