Vyšší úrokové sazby na obzoru

Zatímco významná část ekonomiky žije dál v režimu lockdownu a zatím vlastně ani neměla šanci začít se vzpamatovávat z korona šoku, ČNB už hovoří o rychlém zvyšování úrokových sazeb. Finanční trhy slova centrální banky berou velmi vážně, a tak koruna sílí a výnosy českých dluhopisů rostou. Návrat ekonomiky k „normálu“ se však vzhledem k nepříznivé pandemické situaci stále odkládá.

ČNB i na svém únorovém zasedání potvrdila záměr začít ještě letos s velmi rychlým zvyšováním úrokových sazeb, ačkoliv ČR teprve vstupovala do kritické fáze třetí vlny pandemie s naprosto nejistým horizontem konce této koronavirové epizody. Centrální banka i tentokrát skrze svoji prognózu jasně signalizovala záměr začít rychle zpřísňovat měnovou politiku, a to už od druhého čtvrtletí letošního roku tak, aby se hlavní úroková sazba ČNB dostala do konce roku na jednoprocentní úroveň a v roce 2022 dokonce na 1,50 %.

Sice nebylo až takové překvapení, že ČNB chce snad být první bankou ve vyspělém světě hodlající rychle zvyšovat sazby, protože velmi podobně ambiciózně už vyznívala její listopadová prognóza. Avšak teprve letos začaly s takovým výrazným růstem úrokových sazeb počítat. Projevilo se to ve výrazném posunu úrokové křivky a nakonec i v cenách třeba desetiletých dluhopisů, které od začátku letošního roku ztratily více než 6 % ze své ceny.

Průmyslu začíná docházet dech

Optimismus centrální banky nicméně kontrastuje se signály přicházejícími z ekonomiky zatěžované už od konce minulého roku lockdownem, který se navíc v posledních týdnech rozšířil i na pohyb obyvatelstva. Přitom už nelze spoléhat ani na průmysl, který udržel výkon ekonomiky na růstové trajektorii, protože už od začátku roku je vidět, jak i tomuto odvětví – zatím ušetřenému jakémukoliv omezování – začíná docházet dech. Vedle toho tržby velké části služeb se i nadále pohybují u dna, jak už ostatně naznačila lednová tvrdá data nebo únorové soft ukazatele.

Osmdesátiprocentní propad výnosů cestovních kanceláří a sedmdesátiprocentní pokles tržeb HORECA (hotelů a restaurací) jsou asi nejzřetelnějším důsledkem ochromení cestovního ruchu, který ekonomika pociťuje. Nicméně s výjimkou několika málo služeb – povětšinou spojených s e-commerce – je celé toto odvětví v červených číslech. A k pozitivnímu obratu zatím nedochází ani ve stavebnictví, které sice má hromadu zakázek, ale postrádá ty, kteří by je dokázali realizovat – kvalifikované i pomocné pracovníky.

Rozpačité první pololetí

Obrázek české ekonomiky na konci prvního čtvrtletí tedy rozhodně nevyznívá tak pozitivně, aby mohl implikovat brzké zvyšování úrokových sazeb. Zvlášť když je na obzoru další prodloužení lockdownu a pandemická situace se začíná viditelně zhoršovat i u našich hlavních obchodních partnerů. Jak se zdá, ani rok po začátku pandemie není na obzoru její jasný konec, pouze naděje, že rozbíhající se očkování dokáže tuto tragickou epizodu v dějinách světa jednou pro vždy ukončit. Proto optimismus centrální banky může už velmi brzo vystřídat opatrná skepse, a to nejenom u nás. Oživení, na které trhy sázely, se odkládá prozatím na druhou polovinu roku.