Od ocele a drátů k Applu či Microsoftu. Burza se mění, budoucnost je biotech i blockchain

Jaroslav Vybíral, hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management | 18. července | ihned.cz

Trhům dominují technologie. V americkém akciovém indexu S&P 500 přesahují svojí vahou čtvrtinové zastoupení, dalších jedenáct procent se skrývá ve firmách z komunikačního odvětví. Nebylo tomu tak vždy, lidstvo se vyvíjí a s ním i existence významných sektorů.

Co zajímavého nám přinesla historie a co nás čeká v budoucnosti?

Hodně dávno, v časech napoleonských, bychom na burze našli prakticky pouze banky a pojišťovny. Burza rovnala se finanční instituce. V polovině devatenáctého století se objevila možnost masivní přepravy, což vyvolalo nadšení společenské i investorské. V Americe většinu tržní kapitalizace najednou tvořily firmy provozující železnice. V Evropě se dal objevovat kontinent a první turisté cestovali na víkendy z Paříže do Benátek. Plné dvě třetiny veřejných firem byly ze sektoru železnic a dominovaly trhu až do roku 1920. Nic však nevydrží věčně, v roce 1957 jich bylo na burze už jen 15 a v roce 1971 odvětví definitivně přišlo o svoji unikátnost samostatného sektoru. Nyní je železnice skomírající a zastrčená třetí podkategorie průmyslu a dopravy s pouhými čtyřmi zástupci.

Ocel, telefonní drát a pneumatika jako technologický výstřelek

Na počátku dvacátého století panovalo přesvědčení, že vše podstatné již bylo vynalezeno a lidstvo čeká klidná a zářná budoucnost. Burza se dělila do pouhých čtyř sektorů, a to do financí, utilit (síťová odvětví), průmyslu a železnic. Přitom zásadních objevů jsme se měli teprve dočkat, což se odrazilo i na sektorové klasifikaci. Zatímco železnice již měly punc letitého a trochu nudného sektoru (na svém vrcholu byly krátce před tím, než Henry Ford rozjel výrobu svého lidového vozu a navždy změnil svět), utility skrývaly příslib technologických novinek. Reprezentovaly základní životní potřeby a inovace, příkladem byla pevná telefonní linka. Tato revoluce v komunikaci vzbuzovala vzrušení investorů. I z těchto důvodů utility patřily k nejvýkonnějším sektorům před krachem na Wall Street v roce 1929. Utility tedy bývaly takovým IT sektorem meziválečného období. Po výprodeji se ukázalo, že spousta firem byla předlužená, což vedlo k masivním krachům. Do hry vstoupila vláda, která začala sektor silně regulovat, a ten už se nikdy nepřiblížil předchozím výšinám.

Nastupující technologický vývoj se odrazil na sestavě nejhodnotnějších firem. Za časů první světové války byla s velkým odstupem nejhodnotnější firmou US Steel a na druhém místě American Telephone and Telegraph (AT&T). V závěsu se držel Standard Oil. Inovační potenciál reprezentoval i výrobce pneumatik US Rubber, jedna z 12 původních firem v indexu Dow Jones. O své slovo se hlásil International Harvester coby výrobce zemědělské techniky. Dnes se tomu možná smějeme, ale ocel a telefonní dráty byly moderními technologiemi své doby a reprezentovaly příslib nové ekonomiky. Oproti nim stáli představitelé staré ekonomiky jako Armour & Co a Swift & Co, tedy obyčejná jatka.

Od Searsu k Amazonu, od Kodaku k Applu

A vývoj běžel dál. O padesát let později, v roce 1967, bylo na špici IBM, na druhém místě stále AT&T, ale potom také Kodak, Polaroid (obě z odvětví filmu), Sears (obchodní domy) anebo General Electric. Sears byl Amazon své doby, který přinesl na trh revoluční nakupování pomocí nákupních katalogů, které napříč Amerikou rozváželi pošťáci. S výjimkou IBM to byly firmy, kterým v lepším případě ujel vlak, anebo dnes už vůbec neexistují. IBM zpětně vidíme jako klasickou IT firmu, ale tehdy nic takového oficiálně neexistovalo. Informační technologie se totiž vylíhly ze sektoru průmyslových firem.

Zdánlivě věčná ropa

Napříč celým dvacátým stoletím se v čele pelotonu motaly ropné firmy. Nejprve Standard Oil, který byl již v roce 1911 rozhodnutím Nejvyššího soudu rozkrájen do 34 firem. Mezi jeho nástupce patří Chevron, ExxonMobil nebo BP.

Energetický sektor po většinu dvacátého století patřil mezi nejdůležitější odvětví. Faktem je, že celé minulé století bylo postaveno na masivní a rostoucí spotřebě fosilních paliv. Současné období však vedlo k silnému propadu poptávky a producenti ropy procházejí nesmírně obtížným obdobím. Do toho masivně klesají výrobní náklady alternativních zdrojů energie. Tuším, že ropa nebude tím hlavním motorem ekonomického vývoje jednadvacátého století.

Před minulou krizí se na chvíli ocitl na výsluní opět finanční sektor se zhruba čtvrtinovou váhou, který však letos klesl pod deset procent. Nyní mezi desítku nejhodnotnějších korporací světa patří: Apple, Microsoft, Amazon, Google, Facebook, Berkshire Hathaway, Visa, Johnson & Johnson, Walmart a Mastercard. Nakoukla mezi ně i Tesla, ale na bilancování jejího příběhu si ještě počkáme.

Jedenáct sektorů. Který bude další?

V současné době nám běžně používaná klasifikace GICS (Global Industry Classification Standard) rozděluje sektory do 11 kategorií. Těžaři, materiály, průmysl, krátkodobé spotřební zboží, dlouhodobé spotřební zboží, zdravotnictví, finance, informační technologie, komunikační služby, síťová odvětví a nemovitosti. GICS metodologie je platná teprve od roku 1999 a jsou podle ní řazeny všechny veřejně obchodované společnosti. Tehdy se sektor průmyslu rozpadl do osmi samostatných sektorů. Ty však nejsou statické a vyvíjejí se. V roce 2016 se nemovitosti emancipovaly ze sektoru financí a utvořily vlastní kategorii. V září 2018 proběhla zajímavější operace a objevil se nový sektor komunikační služby. Původní a starý sektor telekomunikací totiž naprosto ztratil na relevanci (pevné telefonní linky už nikoho nezajímaly) a zůstaly v něm jen tři firmy. Do této skupiny byly nově přiřazeny firmy jako Facebook, Google, Netflix anebo Disney a odvětví jako celek je opět mnohem více sexy. Na zásadní změnu je zralý sektor energetiky. Ten má sedm podkapitol, ale všechny jsou navázány na fosilní paliva.

Cyklický, či defenzivní?

Do toho je ještě třeba vnést pohled, že i vnitřní charakteristiky sektorů se mění. Staré kategorii cyklických odvětví odpovídají těžaři (většinově fosilní), defenzivním pak krátkodobé spotřební zboží (kam je však řazen například i Amazon). Visu a Mastercard někteří dávají do financí, jiní do technologií, přičemž obě firmy jedou na společenském trendu bezkontaktních plateb.

A další vrstvu vnímání pozměnila současná pandemie. Velké technologické firmy se posunuly ze svého technologického pole působnosti na úroveň poskytovatelů nezbytných životních potřeb.

Budoucnost ve hvězdách

Není důvod si myslet, že burza bude vypadat o několik dekád později stejně jako dnes. Vše ilustruje příklad železničního sektoru, který z gigantické dominance nakonec shořel jako fénix. Který další sektor se rozroste natolik, že se odpoutá od svých kolegů a definitivně se emancipuje? Moje tipy, některé s nadsázkou, by byly: biotech, nanotechnologie, streaming, umělá inteligence, vesmírná ekonomika, 3D tisk, blockchain a zelená planeta (obnovitelná energie, vodíková ekonomika, ukládání CO2 zpět pod zem, zpracování odpadu). Těším se na budoucnost.