Inflace v recesi

Ekonomické okénko analytika finančních trhů ČSOB Petra Dufka | 22. července 2020

Nejvyšší inflace v regionu a téměř nejnižší úrokové sazby v historii. To je nová realita naší ekonomiky, která se vypořádává s recesí a nejistotami. Vrátí se vůbec někdy do původních kolejí?

Průběžné dílčí výsledky zatím ukazují, že se česká ekonomika začíná pomalu stabilizovat po předchozím pádu započatém už v prvním čtvrtletí roku, kdy v podstatě celý svět poprvé čelil nebývalé vlně nákazy. Po úvodním rozpadu dodavatelských řetězců zbrzdily ekonomiku restrikce a dobrovolné odstávky. Začalo se hovořit o nabídkovém šoku, který ovšem po uvolnění téměř všech omezení vystřídal šok poptávkový. I když jej můžeme různými způsoby namodelovat, stále o jeho síle, době trvání a důsledcích lze jen spekulovat.

Nová realita české ekonomiky je tady

Propad, který česká ekonomika zažívá, však na první pohled vůbec nekoresponduje se zrychlující se inflací nebo současně stále ještě nízkou nezaměstnaností. Zatímco inflace je druhou nejvyšší v rámci celé EU, nezaměstnanost je naproti tomu stále ještě nejnižší. Vypadá to sice nelogicky, ale důvody nejsou nijak překvapivé. Do inflace se stále ještě promítá vliv dražších potravin, zejména ovoce a zeleniny, jejichž ceny mj. v důsledku komplikací v mezinárodním obchodě výrazně vzrostly. Výrazně více také připlácíme za bydlení, ať už jde o náklady s provozem domácnosti nebo ceny samotného bydlení. Když k tomu připočteme ještě slabší korunu, tak na naše poměry vysoká inflace až tak překvapivá není ani v této zvláštních časech.

Vyhlídky jednotlivých odvětví průmyslu

Doba vyšší inflace se nicméně chýlí ke konci a už v příštím roce bude ČNB muset počítat s inflací dokonce pod 2 %. Inflace bude totiž padat už jen minimálně v důsledku vysokého srovnávacího základu z loňského roku a svoji roli nepochybně sehraje i změna chování firem v odvětvích nejvíce poškozených korona-krizí. Stále jasnější je trend zlevňování v odvětví pohostinství nebo cestovního ruchu, které se sice už v květnu (novější výsledky v polovině července zatím nebyly k dispozici) dokázaly alespoň trochu nadechnout, avšak stále jejich tržby byly ve srovnání s loňským rokem jen třetinové.

Nejisté jsou naproti tomu cenové vyhlídky u cestovních kanceláří, jejichž tržby byly v dubnu a v květnu prakticky na nule, nebo u letecké dopravy s prozatím 84% propadem výnosů. A v neposlední řadě stojí před zásadním rozhodnutím i automobilový průmysl, který bude muset reagovat na slabší zájem ze strany zákazníků, a přitom zohlednit zvýšené náklady v podobě pokut za tzv. nadměrné emise. Jak se tyto firmy v těchto odvětvích postaví k úbytku poptávky, je zatím zcela nejasné.

Nezaměstnanost, poptávkový šok a blízká budoucnost

K pádu prozatím ještě relativně vysoké inflace časem přispěje i vývoj na trhu práce. Nezaměstnanost sice zatím dál zůstává celkově nízká, avšak jen proto, že se firmy zatím nechtějí příliš rychle zbavovat svých zaměstnanců. Zvlášť když samy, alespoň podle průzkumů, očekávají zlepšení ekonomické situace. V tomto vyčkávání je navíc podporuje i tzv. kurzarbeit částečně pokrývající mzdové náklady, a tak výraznější propouštění se zatím omezuje spíše na zahraniční agenturní zaměstnance.

Jednou z otázek, kterou si proto klade v této souvislosti nejeden ekonom tedy je, kdy a jak moc se zhoršení ekonomické situace projeví na trhu práce, a tedy i v peněženkách a následně v chování českých spotřebitelů. A jsme vlastně opět na začátku u poptávkového šoku, který nyní rozhodne o tom, kam až vzroste nezaměstnanost, poklesne inflace, nebo jak dlouho zůstanou nízké úrokové sazby. Jsme opět u písmen V, U, W nebo L, které zjednodušeně naznačují směr naší ekonomiky, na nichž stojí různé scénáře, s nimiž nyní finanční a nefinanční podniky musejí pracovat. Který je ten nejpřesnější, však neví v tuto chvíli asi nikdo.