První inventura korona-krize

Ekonomické okénko analytika finančních trhů ČSOB Petra Dufka | 23. června 2020

Dubnový propad české ekonomiky byl naprosto bezprecedentní. S koncem restrikcí se však už začíná znovu vracet do dřívějších kolej. Avšak spousta otázek zůstává dál na stole.

Nejenom česká ekonomika se už pozvolna vzpamatovává z útlumu, který kulminoval v době restriktivních i dobrovolných opatření přijatých v rámci boje proti šíření koronaviru. Přesto není zřejmé, jak rychle se jí podaří vrátit se do dřívějších kolejí. Jestli k návratu na předkrizovou úroveň bude stačit rok, dva, tři, nebo dokonce více. Objevuje se spousta ekonomických výhledů, z nichž ty nejpesimističtější získávají – jako již tradičně – největší pozornost.

Přitom v tuto chvíli, kdy ani není možné ještě udělat celkovou inventuru ekonomického propadu za druhé čtvrtletí, jsou jakékoli výhledy vlastně z velké části takříkajíc „na vodě“. Prozatím se tak dá říct jen to, že největší zásah dostala ekonomika v průběhu dubna a od tohoto měsíce se začíná postupně s uvolňováním i vzpamatovávat.

Ekonomické poklesy a nové příležitosti

Prozatím známá čísla ukazují, že dubnový hospodářský pokles byl naprosto bezprecedentní. Česká průmyslová výroba meziročně poklesla o třetinu, služby téměř o pětinu (ubytování dokonce o 96 %) a stavebnictví, asi nejméně zasažené odvětví, odepsalo necelých 5 %.

Ještě více tristní byl pak pohled na nové zakázky nebo nálady, které v jednotlivých odvětvích panovaly, avšak přece jen šlo o období, kdy byla ekonomika z velké části odstavená. A to samozřejmě nejenom u nás, jak potvrzují i evropské statistiky. Ne pro všechny však koronakrize představuje existenční riziko. Pro část ekonomiky dokonce vytvořila koronová situace nové příležitosti. Ať už šlo o telekomunikace, nebo především internetové obchody a zásilkové služby.

Vyhlížení lepších zítřků a nejistá budoucnost

Výsledky za květen budou k dispozici sice až v průběhu července, nicméně by už měly naznačit odražení od onoho pomyslného dubnového dna. Nebude zpočátku nijak dramatické, jak třeba naznačují nejnovější výsledky z automobilového průmyslu u nás nebo v Německu, ale o změnu k lepšímu nepochybně půjde.

Přesto zásadní riziko pro oživení a návrat k „normálu“ přetrvává a je jím síla budoucí poptávky po zboží a službách. A ta se bude odvíjet od situace na trhu práce, který žádný velký otřes v důsledku propouštění zatím nezaznamenal. Ať už proto, že u nás – stejně jako všude kolem – vlády zavedly tzv. kurzarbeit, nebo jen proto, že firmy ještě stále vyčkávají. Naše statistiky navíc do jisté míry zkreslují zahraniční zaměstnanci, kteří přicházejí o práci v první řadě, a v mírách nezaměstnanosti se tak neobjeví.

Rozhodující pro jakékoli prognózy či scénáře tak budou až letní měsíce, kdy se ukáže, nakolik koronakrize zasáhla do životní úrovně obyvatel stejně jako do investičních rozhodování firem. Teprve pak bude možné začít skutečně připravovat relevantnější výhledy. Do té doby nezbývá, než se probírat mixem pozitivních a negativních signálů, respektive šumu, kterého je kolem nás více než dost.