Kam se ubírají sazby?

Petr Dufek, analytik finančních trhů ČSOB | 11. června 2019

Není to tak dávno, co bylo o dalším směru úrokových sazeb zcela jasno. Americký Fed vyjadřoval ochotu pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, Evropská centrální banka hovořila o jejich zvyšování už na začátku příštího roku a ČNB o cestě k jejich tzv. normalizaci, která měla být završena sazbami možná až na úrovni 3 %. Uběhlo pár měsíců a vše vypadá naprosto jinak, respektive naopak.

Fed jasně řekl, že se přiblížila doba snižování úrokových sazeb, ECB znovu opatrně odsunula svůj start utahování měnové politiky a ČNB poprvé po čase hovoří o možnosti sazby zvyšovat, stejně jako je snižovat.

Nic zcela zásadního se přitom v ekonomikách dotčených zemí až tak nestalo, snad jen s výjimkou všeobecně zhoršeného očekávání budoucího vývoje. Předpoklad, který zatím není v podstatě vůbec podložen tvrdými daty, nicméně o to více je však rozšířen napříč finančními trhy.

V první dekádě června tak už finanční trhy předpokládaly, že například americká centrální banka už do roka sníží své sazby hned třikrát, zatímco ČNB jednou. Vedle toho ECB, která drží sazby v záporu už pátým rokem, nestihne na cestě k dlouhodobému normálu udělat vlastně ani jeden krok, dokonce ani v horizontu 3 let, a tak její sazby zůstanou i nadále pod úrovní nuly. Je to však vůbec reálné?

Příběhy s nejistou budoucností

Nepochybně to reálné je, pokud by dotčené ekonomiky měla postihnout například recese, kterou však zatím vlastně nic moc ani neindikuje. Reálná data za první kvartál dopadla o poznání lépe, než se očekávalo, a prozatím příchozí údaje za druhý kvartál spíše než propad naznačují jen další mírné zpomalení dosavadní poměrně už dlouhé konjunktury.

A možná právě délka dosavadního ekonomického růstu se stala tím hlavním důvodem, proč trhy začínají vyhlížet nějakou tu pohromu, kterou si jednou spojují s rizikem obchodních válek, jindy zase se zelenou revolucí v evropském automobilovém průmyslu nebo tvrdým brexitem. Prozatím se dá ovšem říct jen to, že jde o možné příběhy s nejistou pravděpodobností a ještě nejistějším recesním potenciálem. Jsou jistě mediálně poutavé, nicméně to ještě vůbec neznamená, že musí dojít k jejich naplnění.

Vývoj sazeb české koruny

Obrat ve vývoji sazeb investoři naznačují i pro ČR, nicméně speciálně v tomto případě je při hodnocení tržní situace třeba větší opatrnosti. Český finanční trh je totiž stále pod vlivem masívního množství volných korun, které svého času „vytiskla“ ČNB, aby koruně bránila v posilování v době intervenčního režimu.

Jde o částku, která spolu s dalšími volnými zdroji aktuálně dosahuje 2,7 bilionů korun a jež mimochodem odpovídá zhruba polovině ročního českého HDP. Je to rovněž obrovská částka, která má potenciál nejenom znejišťovat vývoj kurzu koruny, ale zanechává svůj otisk i na cenách tuzemských aktiv.

Patrné to může být především u dluhopisů, jejichž hodnota v držení nerezidentů dosahovala na konci dubna 611 mld. korun, což bylo mimochodem 42 % celého trhu. Se zvýšenou poptávkou po takových aktivech roste i jejich cena. S rostoucí cenou klesá výnos a nižší výnos v jisté chvíli vytváří i nižší očekávání pro budoucnost. Uvidíme.