Rok rizik a nejistot

Ekonomické okénko Petra Dufka, analytika ČSOB

Evropská i česká ekonomika nevstoupily do nového roku zrovna v nejlepší kondici. Všude jsou vidět stále jasnější známky zpomalování růstu a jedna instituce za druhou přehodnocují své výhledy směrem dolů. Jak se k tomu staví evropské instituce a co to znamená pro český trh?

Naposledy třeba Evropská komise, která své letošní očekávání pro eurozónu zrevidovala o šest desetin procentního bodu na 1,3 %. To není rozhodně málo, zvlášť když to nemusí být ani revize poslední, vezmeme-li v úvahu rizika a nejistoty, s nimiž se firmy, a nakonec i nepřímo domácnosti, budou muset v tomto roce vypořádat, ať už jde o brexit, potenciální zpomalení čínské ekonomiky, nezájem o nové automobily na evropském trhu nebo přetrvávající hrozbu obchodních válek.

I když nejde o nijak nové hrozby, nedá se vůbec říct, že by v posledních měsících nebo týdnech nějak zvlášť vykrystalizovaly. Příkladem budiž brexit, u něhož není ani měsíc před vypršením dvouleté lhůty zřejmé, kdy, jak a zda vůbec proběhne. Stejný mlžný opar leží nad čínskými investicemi, respektive úvěry. A o nic více vyjasněny nejsou ani obchodní tahanice mezi Spojenými státy, Čínou a EU.

Co čeká na naši ekonomiku?

Právě zahraniční rizika jsou i důvodem, proč se ČNB v únoru zastavila na své cestě k normalizaci úrokových sazeb a své sazby již nezměnila. Zůstala sice velmi optimistická ohledně budoucího vývoje české ekonomiky, i když svůj výhled mírně poopravila směrem dolů, nicméně raději zvolila vyčkávací postoj do té doby, než se situace v zahraničí alespoň trochu vyjasní.

ČNB zatím ponechala stranou i slabší korunu, která ji dřív ke zvyšování sazeb zdárně motivovala, avšak své víry v rychlé posilování české měny se zdaleka nevzdala. Dala tak ovšem jasně najevo, že dříve fungující vazba (slabá koruna = vyšší sazby) už nemusí v časech nejistých automaticky platit.

Návrat k tzv. normálním sazbám okolo 3 % se tak odkládá. I když pesimista by asi řekl, že na takovou úroveň by se sazby v tomto hospodářském cyklu s největší pravděpodobností stejně nedostaly. Dlužno dodat, že ČNB není zdaleka jedinou centrální bankou, která tváří v tvář nejistotám pokračování konjunktury svoji politiku pomalu a jistě koriguje. Podobně obezřetně začíná postupovat Fed a podobný krok možná čeká i ECB.

A tuto změnu vnímají i finanční trhy, které začaly s růstem úrokových sazeb počítat se stále menší pravděpodobností. V českých podmínkách se situace vyhrotila do invertované křivky, respektive do stavu, kdy desetileté sazby jsou téměř stejné jako ty jednodenní. To vypadá, jako by už vůbec neměly sazby růst, nebo že se trh snad dokonce chystá na jejich pokles. A to je pro začátek roku už pořádná dávka pesimismu, zvlášť když ekonomické ukazatele jej zcela neospravedlňují. Mít obavy či pochybovat je jistě na místě, na paniku je však ještě docela dost času.