Opatrný start ekonomiky v novém roce

Ekonomické okénko Petra Dufka, analytika ČSOB

Rok 2018 byl pro naši ekonomiku poměrně příznivým obdobím, i když už v jeho druhé polovině bylo stále více cítit, jak pozitivní trendy začínají pomalu a jistě polevovat. Pětiprocentní ekonomický růst, který jsme viděli ještě v závěru roku 2017, se stal dávnou minulostí. Co nás a našeho strategického partnera čeká dál?

Již v druhém pololetí minulého roku tuzemské hospodářství zařadilo zhruba poloviční rychlost, ale ani to není s ohledem na vyčerpané kapacity, které asi nejlépe ilustruje přetrvávající nedostatek zaměstnanců, rozhodně špatný výsledek. Zvlášť když vezmeme v úvahu i zhoršující se výsledky ekonomik našich hlavních obchodních partnerů, které stále jasněji naznačují všeobecné ochlazování evropské konjunktury, a vedou proto i k přehodnocování výhledů pro letošní rok a odráží se automaticky na vývoji akciového a dluhopisového trhu.

Mnohem větším problémem byly po celé období nízké výnosy dluhopisů a hotovosti. Nepoznaná situace zasáhla zejména opatrná portfolia na citlivém místě. Chyběl polštář tlumící kapitálové pohyby jak akcií, tak dluhopisů a ostatních druhů aktiv. Až nulový výnos navíc velmi poškodil výnosnost opatrnějších produktů, čímž umocnil hon za zdánlivým bezpečím rizikových dluhopisových investic, jehož rozuzlení nás čeká teprve v následujících letech.

Výhledy našeho německého partnera

Varování, že zejména kondice německé ekonomiky, kam směřuje třetina českého vývozu, není zrovna nejlepší, už přišla celá řada. Ať už to byl samotný pokles HDP Německa ve 3. čtvrtletí roku, zhoršující se ukazatele důvěry německých firem, nebo naposledy listopadové výsledky tamního průmyslu, které dopadly dost neslavně, neboť tamní výroba meziročně propadla o více než 5 %.

Údaje samozřejmě mohou projít ještě různými revizemi, nicméně z pohledu nejbližších měsíců optimismus nedodají ani statistiky nových zakázek. Klesají přitom nejenom ty z blízkého zahraničí, ale i domácí a slabší je i poptávka ze zemí mimo Unii.

Vývoj automobilového průmyslu

Zmíněný trend se přitom i nadále dotýká automobilového průmyslu, jehož nové objednávky soustavně už půl roku padají, a to především „díky“ slábnoucí poptávce po nových vozech v zemích eurozóny. Není to přitom tak dávno, co se tato velmi významná část ekonomiky (přímo 5 % HDP) těžce vzpamatovávala z aféry s dieselovými motory. Poté přišla na řadu nová unijní pravidla měření emisí, která zahýbala s produkcí a zásobami, a nyní dostává zásah v podobě slábnoucího zájmu o nová auta. Po tolika letech soustavného růstu poptávky sice nejde o žádné zvláštní překvapení, nicméně přichází asi v tu nejméně vhodnou dobu.

Logická reakce na zpomalení

Německá ekonomika se i z tohoto důvodu ocitla na prahu recese, která nebude bez důsledků. Na rozdíl od některých dalších velkých zemí však Německu zůstává minimálně jeden trumf v kapse. Tím je možnost fiskální expanze, kterou si tato země vytvořila tím, že v dobrých časech spořila, aby v časech horších mohla více utrácet. Jak prosté a přitom nedosažitelné je toto řešení třeba pro jižní křídlo Unie.

Pro ČR jsou však současné trable Německa a dalších evropských zemí „zárukou“ neopakovatelnosti předchozího silného růstu a nutí nás přepisovat naše odhady směrem dolů. Je přitom velmi pravděpodobné, že přehodnocovat svoji prognózu bude muset i ČNB. Příběh, od nějž se odvíjejí úrokové sazby i očekávaný vývoj kurzu koruny, se mění. Jde jen o to, jak moc.