Úrokové sazby na vzestupu

Ekonomické okénko Petra Dufka, analytika ČSOB

Česká národní banka na svém srpnovém zasedání opět jednohlasně rozhodla o dalším zvýšení úrokových sazeb a dala jasně najevo, že nešlo zdaleka o navýšení poslední. Od loňského ukončení kurzového režimu svoji hlavní úrokovou sazbu – 2týdenní repo – zvýšila už pětkrát. Proč tak činí a jak to ovlivní českou ekonomiku?

Na rozdíl od Evropské centrální banky, která pokračuje v experimentální politice záporných úrokových sazeb a masívního tisku nových eur, ČNB pokračuje v normalizaci úrokových podmínek tak, aby si třeba do budoucna vytvořila prostor pro uvolňování měnové politiky. Především však úrokové sazby zvyšuje proto, že jí to současné ekonomické podmínky umožňují a v jistém směru to i vyžadují.

Možné obavy české ekonomiky

Česká ekonomika je na hranicích svých možností, a dokonce se začíná přehřívat. Patrné je to především na trhu práce a dále pak na realitním, kde dochází k výraznému růstu cen. Oba trhy mají jedno společné – přetrvává na nich výrazný převis poptávky, na který aktuální nabídka není schopna krátkodobě reagovat. V případě pracovního trhu jde o masívní a neustále se zvyšující poptávku po nových zaměstnancích, kterou jasně potvrzují statistiky volných pracovních míst. V průmyslu nedostatek zaměstnanců trápí 37 % firem a stal se již hlavní překážkou pro další růst tohoto tuzemského největšího odvětví. V případě realitního trhu je to vlastně obdobné.

Díky dostupnosti hypoték a rostoucí kupní síle obyvatelstva roste i poptávka po nových bytech a rodinných domech, zatímco jejich nabídka stále více zaostává. Nestaví se mimochodem ani tak „intenzivně“, jako se stavělo v roce 2009, tedy v době první ekonomické recese tohoto tisíciletí. Výsledkem pak nemůže být nic jiného než soustavný rychlý nárůst cen nemovitostí a v případě pracovního trhu pak svižný růst ceny práce – mezd.

Zvýší letos ČNB sazby ještě jednou?

Přehřívání ekonomiky se začíná stále více projevovat v inflaci, která je v centru pozornosti ČNB. Stále rychleji rostou náklady na bydlení, které odrážejí zdražování nemovitostí a s ním spojený nárůst nájemného. Svižně se zvyšují i ceny služeb, ať už z titulu vysoké poptávky, nebo „jen“ proto, že reflektují vyšší mzdové náklady. Inflace je nad cílem ČNB a nejspíše nad ním po nějaký čas zůstane, a proto může pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb směrem k neutrální hranici, která podle ní leží někde okolo 3 %.

A zapomenout nemůžeme ani na to, že ruce ke zvyšování úrokových sazeb ČNB uvolnila i koruna, která neposilovala tak, jak ve své minulé prognóze předpokládala. Podle ní totiž už euro mělo stát méně než 25 korun, avšak ve skutečnosti se za euro na finančních trzích platilo téměř 26 korun. Kurz koruny je totiž jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících ceny v české ekonomice a současně je to i parametr ovlivňující měnové podmínky.

Zjednodušeně řečeno, čím slabší koruna, tím vyšší sazby. A z tohoto pohledu ČNB nic nebrání zvýšit své sazby letos ještě jednou.