Spotify dorazilo na burzu ve velkém stylu

Jaroslav Vybíral, analytik ČSOB Asset Management

Streaming, podstata existence a filozofie služby, zachránil celé hudební odvětví a zažívá období nepředstavitelného úspěchu. Pojďme si objasnit jeho důvody a zároveň rozřešit, zda na Spotify hudbu jen poslouchat, nebo do něj i investovat.

Příběh společnosti je propojením hudby, technologií i demografických trendů. Dle Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) byl totiž rok 2017 prvním v historii, kdy byly příjmy hudebního odvětví největší měrou generovány přes streaming. Jde o pojem, který v dobách kdysi rekordních příjmů hudebníků ani neexistoval. V roce 1999 se veškerá hudba prodávala fyzicky. Tehdy se však začaly odehrávat věci – například Google se zrodil v garáži v roce 1998.

Spotify rozjel švédský mladík Daniel Ek v roce 2006 a o další dva roky později, v říjnu 2008, začal streamovat. Uprostřed rozvířeného prachu z kolapsu Wall Street se vynořil nejen streamovací distribuční model, ale proběhla třeba i první platba bitcoinem.

Burzovní entrée po svém

Přeskočme dvě desetiletí překotného vývoje a ocitáme se na jaře 2018. Slavná New York Stock Exchange se v den zahájení obchodování s akciemi švédské Spotify sice proslavila trapasem, když slavnostně vyvěsila švýcarskou vlajku (Američanům se prý plete Swedish a Swiss), tím však trapasy skončily.

Klasický vstup na burzu s sebou obvykle obnáší prodej nových akcií. Spotify však nepotřebovala peníze na expanzi, akcionáři pouze nabídli své podíly. Trh firmu ohodnotil cenovkou 27 miliard dolarů, což odpovídalo zhruba pětinásobku ročních tržeb. Přepočteno na jednoho uživatele jde o 158 dolarů, přičemž průměrný měsíční příjem z klienta dosahuje 4,72 eura (ročně 56 eur = 68 dolarů).

Silný a slibný růst uživatelů

Službu využívá už 75 milionů platících uživatelů (meziročně o 45 % víc), dalších skoro 100 milionů uživatelů firmě přináší menší tržby z reklam. Management chce mít na konci roku 92–96 milionů platících jedinců z celkového balíku 198 až 208 milionů měsíčních uživatelů. Poměr platících uživatelů roste – zatímco ještě v roce 2015 dosahoval čtvrtiny, nyní už jde o 44 %.

Firma za první kvartál dosáhla na příjmy 1,14 mld. dolarů, meziročně +26 %, ovšem bez měnových vlivů by to bylo kladných 37 %. Za celý rok management vyhlíží tržby poblíž 5 mld. dolarů, hrubou marži 23–25 % a provozní ztrátu 230–330 mil. dolarů. Dá se předpokládat, že růst uživatelské báze bude jedna z hlavních, veřejností sledovaných metrik a provozní ztráta se nějakou dobu bude tolerovat.

Všichni chtějí být jako Netflix

Při uvádění akcií Spotify na trh zaznívala formulka „Netflix“ mnohokrát. Ten totiž naboural klasický televizní koncept a jeho akcie letí do nebes. Netflix vsadil vše na vlastní produkci, čímž se postupně zbavuje licenčních poplatků. Má to však své ale, jen letos jej to bude stát 8 mld. dolarů. To je dost i na jeho poměry.

Logickou překážkou Netflixu je jazyková bariéra, resp. náklady na lokalizaci. A tady je zásadní rozdíl mezi Netflixem a Spotify. Spotify sice platí drahé licence za svůj obsah, ale vůbec nenaráží na jazykovou bariéru. Přesně naopak! Rád si třeba pustím Björk („v originále“), ale pro detektivku od Nesbøa v originálním znění moc důvody nevidím.

Streaming zachránil hudební odvětví

Jde u Spotify pouze o dobrý produkt, nebo se bavíme o dobré investici? Při pohledu do finančních výkazů je hned vidět kámen úrazu. Loni Spotify zaplatil zhruba 80 centů z každého utrženého dolaru jako náklady na hudbu. Šlo především o poplatky za licence. Při současných objemech vykazuje firma provozní ztrátu. Zádrhel je v tom, že i s očekávaným růstem uživatelů stále bude třeba platit za autorská práva.

Cesta ke zvýšení profitability vede jednoznačně přes výhodnější smlouvy. Jen čas ukáže, zdali se to Danielu Ekovi a spol. povede. Drží však slušné karty. Při dalším růstu uživatelů bude ještě silnějším hráčem. Kdo jiný než lídr trhu a jasná jednička perspektivního odvětví by si mohl na tradiční prostředníky vyšlápnout?

Navíc 70 % uživatelů Spotify patří právě do nejperspektivnější demografické skupiny pod 35 let. Mileniálové ani generace Z sice ještě nemají moc peněz, ale pár dolarů měsíčně vydat mohou. Případně požádají rodiče o rodinný balíček předplatného.

Spotify ujel o parník

Se svými 170 miliony uživateli je jednoznačný lídr dynamicky rostoucího odvětví a má tolik uživatelů jako zbytek celého pelotonu. Apple Music má odstup, registruje necelých 40 milionů platících uživatelů, navíc s víceméně uzavřenou architekturou pro majitele iPhonů. Google značně zaspal, v květnu se ale rozjela jeho předplatitelská platforma YouTube Music. Předplatné bez reklam stojí oproti Spotify zhruba dvojnásobek.

Ze strany Google zatím představuje pro Spotify největší konkurenci streamování videoklipů přes klasický YouTube. Video koncept má však větší datové nároky. Amazon má také audiotéku, se kterou nepotřebuje vydělávat. Trh sice věří, že Amazon rozdrtí všechny konkurenty v kterémkoli segmentu, ale tak to vůbec nemusí dopadnout.

Akcionáři – hudebníci i Tencent

Ještě když byla společnost Spotify start-upem, nabídla tzv. velké trojce (Sony Music Entertainment, Universal Music Group a Warner Music Group) část vlastních akcií výměnou za autorská práva. Nic jiného tehdy totiž neměla. Nyní hudební domy své podíly odprodávají. Samy však říkají, že věří budoucnosti streamingu, ale jádro jejich byznysu je jinde než v roli strategického investora.

Velkou neznámou je čínský Tencent, který ve Spotify vlastní 10% podíl. Ten se svojí aplikací WeChat doslova dobyl Čínu – během sedmi let nabral neskutečnou miliardu uživatelů. Spotify jako takové v Číně naladit nelze. Případná spolupráce by tedy měla být oboustranně výhodná – Spotify by rádo do Číny, zatímco Tencentu by se hodilo rozkročení mimo Čínu.

Poslouchat, či investovat?

Pohled na charakteristiky společnosti nabádá k opatrnosti. Tato společnost se nedá koupit na vlastních číslech, ale je třeba ji hodnotit v kontextu budoucího potenciálu. Vidím tři možné body ke zlepšení situace: výhodnější licenční podmínky a úsporu nákladů; možné rozšíření záběru firmy (co když rozjede kupříkladu prodej lístků na koncerty?) nebo může jít o přímé propojení s některými umělci.

Eliminace drahých prostředníků je trend, který v současnosti vidíme v mnoha odvětvích, a technologický vývoj tomu napomáhá. Investoval bych při výkyvech akcií anebo v případě, že se začne blýskat na lepší časy v některém z popsaných bodů výše.

Kupříkladu Facebook byl první rok na burze docela propadák a panovala obava, že firma nezvládne uživatelský přesun ze stolních počítačů na mobilní displeje. A dnes spolu s Googlem sbírá dvě třetiny všech online příjmů z reklamy. Věřím, že streaming zdaleka neřekl poslední slovo a Spotify je jeho nedílnou součástí.