Čas na vyšší úrokové sazby

Ekonomické okénko Petra Dufka, analytika ČSOB

České ekonomice se letos daří. Nezaměstnanost je na historickém minimu, volná místa na maximu. Proč ale koruna neposiluje?

Růst naší ekonomiky sice mírně polevil, stále ale přesahuje 4% hranici. Navíc začínáme více pociťovat i inflaci, která je sice aktuálně jen něco málo přes 2 %, ale i to stačí, aby byla nad hlavním cílem centrální banky. Zůstává především nad její prognózou, která je základním dokumentem při rozhodování o nastavení úrokových sazeb. Mnozí se proto mohou ptát, proč v takové situaci koruna neposiluje?

Největší rozdíl mezi ekonomickou realitou a výhledem ČNB nevzniká ani tak u inflace nebo dalších makroekonomických parametrů, ale u devizového kurzu koruny. Centrální banka stále věří v její rychlé posilování, které se ovšem už několik měsíců neodehrává. Koruna dokonce v průběhu jara vůči euru citelně oslabila a odchýlila se tak nejen od svých únorových postexitových maxim, kdy se euro prodávalo za méně než 25,20 korun, ale především pak od hodnot očekávaných samotnou centrální bankou. Naposledy na tento fakt ČNB reagovala v květnu úpravou své prognózy směrem nahoru, nicméně své pozice koruna i tak dokázala ztrácet.

Začnou investoři jevit zájem o korunu?

V důsledku napětí na mezinárodních trzích se devizový kurz v nedávných týdnech dostal až do blízkosti 26 korun za euro, zatímco ČNB předpokládala jeho přibližování k hranici 25 korun. Atraktivitu pro investory si tak koruna neudržela ani kvůli stávajícímu úrokovému diferenciálu, který rozhodně není zanedbatelný. Vždyť zatímco ECB svoji depozitní sazbu drží už několik let na úrovni −0,4 %, ČNB ji už třikrát zvýšila na 0,75 %. A podobné rozdíly ve prospěch koruny pak vidíme i u sazeb na mezibankovním trhu. K tomu, aby se koruna dostala zpět do hledáčku investorů, to ale zatím nestačí ani náhodou.

Masivní tisk nových eur končí

Koruna tedy nesílí a jako jeden z nejvýznamnějších faktorů vstupujících do cen v obchodech vytváří prostor pro další (a vlastně i rychlejší) růst úrokových sazeb v ČR. Proto věříme, že ČNB po krátké přestávce – o něco dříve, než sama čekala – začne opět své úrokové sazby zvyšovat. Napomoci by jí v tomto směru mohla i politika ECB, která zřejmě už brzy oznámí konec masivního tisku nových eur. Ekonomika je nepochybně na vyšší sazby zralá, protože jen těžko můžeme hledat důvod držet nízké úrokové sazby znevýhodňující domácí střadatele v době silného ekonomického růstu, zrychlující se inflace a slabé koruny. Vyšší sazby, kromě toho, že mají v budoucnu držet inflaci na uzdě, by mohly pomoci zbrzdit dosavadní přehřívání realitního trhu. ČNB jej zatím krotí spíše administrativními zásahy.