Čas příprav na zimu?

Aleš Prandstetter, vedoucího oddělení analýz a investiční strategie ČSOB Asset Managementu

Jsme v období hospodářského růstu a hojnosti. Rostou mzdy i chuť utrácet. Jenže nic netrvá věčně a po každém létě přichází zima, kdy se budou hodit rezervy.

Není sporu o tom, že v současné době se svět nachází v období hospodářského léta, kdy slunce konjunktury žhne naplno. Významně jej pociťujeme i v české kotlině, kde se nezaměstnanost pohybuje na historických minimech. Její současná hladina na 3,7 % je v podstatě blízko plné zaměstnanosti. Navíc mzdy reálně rostou, což mimo jiné znamená, že většina pracujících vládne „penězi navíc“. Pohleďme ale za horizont dnešního ideálu.

Fenomén rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými je předmětem mnoha diskuzí, zejména v dobách zlých. Podstata se ale nachází ve způsobu chování v dobách, jaké zažíváme dnes. Stejně jako je v létě potřeba tvořit zásoby na zimu, je v období hospodářské hojnosti třeba myslet i na období, kdy dobré časy pominou. Zmíněné „nůžky“ se rozevírají právě v tom, jak je kdo schopen (a ochoten!) se na chudou zimu připravit. Nezřídka to bývá tak, že někteří v pozdní fázi růstu vládnou rezervami a úsporami, zatímco jiní sledují své prudce se zdražující spotřebitelské půjčky.

Tvrzení, že není z čeho spořit, je zpravidla výmluvou. Reálné příjmy domácností stouply meziročně o téměř 4 %. A vzhledem k tomu, že příjem stoupl tentokrát spíše těm chudším, tak by minimálně tu tisícovku měsíčně navíc měla většina domácností najít.

Podobně by měl uvažovat samozřejmě i stát. Jenže tam, kde se z uspořených peněz bude pravděpodobně radovat někdo jiný (jiná vláda), tam odpovědnost zpravidla chybí, což můžeme pozorovat v reálném čase nejen u nás.

Tvorba rezerv, případně snižování podílu dluhu vůči majetku, je v současnosti rozumným přístupem, a to přesto, že vše je navýsost růžové a ekonomika nevykazuje známky jakékoli vážnější nemoci.