Dobré časy (snad) neskončí
Ekonomické okénko Petra Dufka, analytika ČSOB
Česká ekonomika má za sebou nad očekávání dobrý rok a jak se zdá, úspěšným by mohl být i rok 2018. Aby se však ekonomika dočkala kýženého výsledku, bude muset zdolat hned několik překážek.
Rok 2017, rok výborné nálady a plejády úspěchů
Nejprve se krátce zastavme u nedávno skončeného roku. Růst ekonomiky předčil původní očekávání a naše hospodářství si připsalo další 4,5 %. Výrazně se zlepšila situace na trhu práce, a Česká republika se dokonce stala zemí s nejnižší nezaměstnaností v rámci celé Evropské unie. Ekonomiku opanovala výborná nálada, a to jak mezi spotřebiteli ochotnými více utrácet v obchodech či nakupovat nemovitosti, tak mezi podnikateli, kteří byli o to více ochotni investovat do dalšího rozvoje svého podnikání. Ostatně to již v průběhu roku potvrzoval výrazný růst investic do strojů a ICT dosahující v závěru roku rekordních hodnot.
Rok 2017 byl rovněž rokem uvolnění koruny z kurzového intervenčního režimu. Předcházelo mu sice budování výrazné nebývale velké pozice ze strany zahraničních investorů, nicméně samotný exit z tohoto režimu proběhl hladce, zvláště pak ve srovnání s obdobnou situací u švýcarského franku. Koruna si sice v průběhu roku připsala vůči euru zisk ve výši zhruba 6 %, nicméně ani ten nebránil ČNB postupně se začít vracet k „normální“ či tradiční měnové politice. ČNB tak jako první banka v Evropě dokonce začala zvyšovat své úrokové sazby a doposud se k tomuto kroku odhodlala už třikrát. A nepochybně nešlo o kroky poslední.
I přes velmi solidní růst hospodářství i stále napjatější situaci na trhu práce nedošlo k žádné nepřiměřené akceleraci inflace, která by nutila investory nebo domácnosti přehodnocovat či měnit chování. Inflace se poměrně brzy vrátila k cíli, a nyní se už dokonce nachází pod žádoucí dvouprocentní hranicí. Důvodem je, že postupně odpadají dřívější inflační vlivy – ať už v podobě důsledků zavedení EET, nebo růstu cen potravin, ale především tím hlavním stabilizátorem nízké inflace zůstává zostřující se konkurence v maloobchodě. Masívní expanze internetových obchodů – těžko srovnatelná s ostatními zeměmi EU – je toho jasným příkladem.
Jaké výzvy čekají naši ekonomiku v roce 2018?
Do nového roku tedy česká ekonomika vstoupila ve výborné kondici, a jak už napovídají první tzv. měkké ukazatele, má šanci si dobré výsledky udržet i nadále. Ekonomický růst sice asi nebude tak impozantní jako ten loňský, neboť v mezičase dochází k vyčerpávání dostupných lidských i technických kapacit ekonomiky, nicméně stále očekáváme, že tempo HDP bude začínat trojkou. A to není s ohledem na naše dobíhání Evropy vůbec špatný výsledek. Mimochodem už loni jsme z pohledu HDP na obyvatele dosáhli 90 % evropského průměru.
Hospodářství i nadále potáhne především průmysl, kterému ve stále větší míře dominují automobilky. Proto hlavním momentem úspěchu letošního roku bude, zda i nadále poroste poptávka po osobních automobilech v zemích EU. Vzhledem k tomu, že tento boom trvá už šestým rokem, je spíše pravděpodobné její další zpomalení, které by však nemuselo být na výkonu tuzemských výrobců až tak vidět. Nakonec jsou to i oni, kdo stále ještě čelí vysoké poptávce na jedné straně a chybějícím kvalifikovaným zaměstnancům na straně druhé. A to jsme u druhého rizika letošního roku – u nedostatku lidí, který podle průzkumů činí problém už třetině firem v průmyslu.
Třetí a čtvrtý problém či výzva už dopadá na širší „publikum“ než jen na průmysl, a sice silnější koruna a vyšší úrokové sazby. Koruna bude mít tendenci dále posilovat, i když asi v menší míře než napovídá prognóza ČNB, nicméně koruna nejspíše ještě své poslední slovo na trhu neřekla. Současně s politikou centrální banky přišla i doba vyšších – zdaleka ovšem ne nijak vysokých – úrokových sazeb, které jsou jen další známkou toho, že naše ekonomika směřuje k normálu a nepotřebuje již doping v podobě měkkých, tzv. měnových podmínek.
Rok 2018 má šanci být dalším úspěšným rokem v řadě a prozatím i průzkumy mezi podnikateli tomuto scénáři dávají za pravdu. Ale i tak stojí za to, alespoň jedním okem sledovat, jak se vyvíjí situace u našich hlavních obchodních partnerů, protože naše prosperita má své kořeny právě tam. Zda se již spotřebitelé v EU nenabažili nových aut, zda ECB bude chtít ještě dále zahlcovat trhy novými eury nebo zda se nerodí potenciální finanční krize kdesi v Asii. Možná spíše než kdy jindy v dobách silné konjuktury je vlastně žádoucí mít na paměti, že nic netrvá věčně…