Bio, fair trade a farmářské produkty se tlačí do českých ledniček a spíží

V běžné samoobsluze může dojít k poměrně nečekané situaci. Kupující sáhne podle ceny do regálu a vytáhne nejlevnější mléčný výrobek. Někoho to možná překvapí, ale může se jednat o výrobek v bio kvalitě. Ceny klasických potravin se totiž za poslední roky tak přiblížily kdysi cenově nedostupným bio, že se podobná situace může opravdu stát. Nejen z tohoto důvodu popularita bio a fair trade mezi českými konzumenty neustále vzrůstá.

Bio, fair trade a farmářské produkty se tlačí do českých ledniček a spíží

Propagátoři zmíněných směrů a životního stylu samozřejmě nejvíce stojí o uvědomělé nakupující, kteří jejich produkty konzumují z přesvědčení. Takzvaných nevědomých nákupů, bez cíleného zvolení bio či fair trade, však přibývá i kvůli proniknutí těchto potravin do řetězců a jejich mísení s běžnou nabídkou. V maloobchodních řetězcích se totiž prodá biopotravin nejvíce, následují menší specializované prodejny a drogistické řetězce. V posledních letech se také zvyšuje přímý prodej bio z farem. Obrat tohoto prodeje vzrostl od roku 2005 téměř desetinásobně.

Výrobky bio dostává do širšího povědomí i rozvoj e-commerce, tedy online obchody s potravinami, jako je například Rohlik.cz. Ten má v nabídce celou škálu bio a farmářských produktů. „Na Rohlik.cz samozřejmě sledujeme rostoucí oblibu bio a fair trade produktů. Češi mají zájem o původ potravin a životní prostředí, a toho si vážíme. Loni jsme zavedli filtr na potraviny bez palmového oleje, letos zase filtr na potraviny českého původu a také jsme znovu nabídli zákazníkům ‚ošklivou' zeleninu. Všechny akce vyvolaly obrovský zájem. Pro představu – každá druhá prodaná paprika byla ošklivá. Bio a fair trade tak má u nás určitě zelenou, pořád ale platí, že bio potraviny tvoří jenom menší část z celkového prodeje,“ říká mluvčí Rohlik.cz Michala Gregorová.

Do boje také vyrážejí farmáři, kteří se z tržnic a obchodů postupně přesouvají k vlastní online nabídce a následnému rozvozu. Jejich výrobky jsou sdruženy například na portálu Nakupzfarmy.cz, o který se stará farmář Tomáš Němec. Lidé si svoji objednávku mohou vyzvednout na 1 700 místech. A pokud mají nákup za minimálně 499 korun, doveze jim ho řidič až do domu.

Čísla mluví za vše

Ke konci roku 2015 hospodařilo ekologickým způsobem více než 4 100 zemědělců, za posledních 10 let stoupl počet ekofarem téměř pětinásobně. Výrazně narůstá také počet výrobců biopotravin. Takových podnikatelů bylo ke konci roku 2015 registrováno na ministerstvu zemědělství 542, přičemž téměř 38 % z nich zpracovává a vyrábí tyto produkty na svých biofarmách.

Roste i sektor fair trade usilující o pomoc producentům v zemích třetího světa a propagující udržitelnost. Čeští spotřebitelé v roce 2016 nakoupili 326 tun kávy s certifikací Fairtrade, což je o 88 % víc než v předchozím roce. Odpovídá to ekvivalentu 32 milionů šálků. Nárůsty oproti roku 2015 jsou patrné i u jiných pochutin: kakao (56% nárůst zpracovaných výrobků), třtinový cukr (117% nárůst) a čaj (10x více než v roce 2015). Není se tedy čemu divit, že s fair trade kávou spotřebitel nově setká i u čerpacích stanic Benzina a OMV. Tradičně fairtradovou kávu nabízí i společnost Tchibo Praha, která svůj sortiment neustále rozšiřuje. Celkem v roce 2016 obdrželi farmáři za prodej fair trade kávy 4,4 milionů korun.

České nadšení se však stále nedá srovnávat se spotřebou v sousedním Německu. V něm tvoří podíl bio na celkové spotřebě potravin 4,4 %, v Rakousku je to až 6,5 %. V Česku roste o desetiny procenta a celková spotřeba nedosahuje ani 1 %. Částečně je problém v tom, že ačkoli se ekologicky obhospodařuje více než 12 % půdy (v Německu je to asi 7 %), chybí dostatek certifikovaných výrobců, kteří by dokázali zpracovat například bio maso. Aby byl produkt bio, musí si totiž kvalitu a postupy zachovat v průběhu celého procesu, tedy jak říká ředitel odboru ekologického zemědělství ministerstva zemědělství Jan Gallas „od vidlí až po vidličku“. Paradoxně tak řada biosurovin končí v klasickém prodeji, jako „obyčejné“ potraviny.