Generaci Z móda netáhne

Mladí už netouží po značkovém oblečení, chtějí chytré telefony. A u toho to nekončí. Jak takové trendy již dnes ovlivňují školství a co to může znamenat do budoucna?

Raději smartphone než „kecky“

Na technologické vychytávky neboli „gadgets“ generace Z zkrátka slyší. A že je zájem v posledních letech výrazný, dokazují i zjištění z USA, kde došlo ke zhruba 15 % propadu v prodejích oděvů pro mladé, a to právě ve prospěch nákupu nových technologií. Mladí už totiž netouží po značkových kalhotách, jejich hlavním cílem je mít chytrý telefon či tablet, pokud možno s co největším množstvím funkcí a líbivým designem.

Na prvním stupni jsou ještě děti ke svým rodičům milosrdné. Telefon, kterým disponují, musí zvládat jen základní funkce, zejména hry, a potěší jakákoli příjemná věc navíc. Například barevné pouzdro. Nejpozději na druhém stupni už je však potřeba sáhnout hlouběji do kapsy. Telefon musí být dotykový a neslouží už pouze ke komunikaci, ale také k prokazování statusu mezi spolužáky. V tomto věku už také v dětských pokojích nalezneme různé herní konzole. PlayStation či Xbox se tak může stát hlavním předvánočním dilematem řady rodičů.

Víte, co je to kolonožka?

Kolonožka vypadá jako futuristický skateboard, na kterém stojíte vzpřímeně, nemusíte se odrážet, ale stačí jen držet balanc. Lze na ní spatřit mladé v ulicích měst a její popularita se šíří rychlostí blesku. Kolonožka spadá do kategorie tzv. gyroboardů, hoverboardů či dvoukolek a je jednou z posledních technologických novinek, pro kterou už zahořel leckterý teenager.

Pokud budou hoverboardy a příbuzné elektrické jednokolky nabývat na popularitě, nebude asi výjimkou vídat mládež s chytrým telefonem v ruce a sluchátky na uších, jak se na těchto futuristických vozítkách prohánějí po chodnících. Pořizovací cena však zatím začíná zhruba na 7 000 Kč, takže vše záleží na vůli a finančních prostředcích rodičů nebo na ochotě si na daný stroj vydělat na brigádě.

Digitální škola – hudba budoucnosti

Zdálo by se, že školy budou na zmíněné trendy reagovat zaváděním nových technologií do výuky. Nakonec ministerstvo školství ukázalo Strategií digitálního vzdělávání do roku 2020, že to s technologickými novinkami ve třídách myslí vážně. V oblasti se také aktivně angažuje EDULAB, vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky ve školách. Testovala například způsob užívání tabletů a dotykových tabulí. A zdá se, že podle nedávno zveřejněných výsledků děti tablety ve výuce vítají. Práce s nimi je baví a vlastně mají pocit, že se ani neučí, alespoň ne tradičním způsobem.

Veškeré pozitivní zprávy však kazí závěry šetření České školské inspekce. Její nejnovější zpráva ukazuje na to, že výbava základních a středních škol se zhoršuje. Základních škol, které splňují podmínky kvality pro využívání digitálních technologií, je asi jen 7 %. U středních a odborných škol se jedná jen o pětinu. A to by se přitom žáci a studenti měli chystat na neustále připomínanou a již probíhající éru robotizace. Kdo s moderními technologiemi v budoucnu nebude umět pracovat, jako by nebyl.

Již nyní však existují příklady dobré praxe. Například učitelka Irena Ulucay na střední škole v Brně už druhým rokem učí studenty prostřednictvím výukové verze celosvětově oblíbené hry Minecraft. A na nepozornost v hodinách si rozhodně stěžovat nemůže.

Pokud ale více pedagogů nenapodobí její příklad, je možné, že si dlouhodobě pozornost svých žáků vůbec neudrží a dospívající si budou raději místo odpolední domácí přípravy natáčet videa a publikovat je online. Co víc, za 10 až 15 let budou mít mladí cestou do školy na očích brýle s virtuální realitou, v ruce smartphone se sítí 5G a na ruce náramek, který bude monitorovat třeba jejich hladinu cukru a jiné zdravotní parametry, zatímco učitelé v kabinetu budou na 20 let starém počítači s rozpadající se klávesnicí připravovat plány výuky.