Tlak na mzdy narůstá
Ekonomické okénko analytika ČSOB Petra Dufka
Míra nezaměstnanosti u nás aktuálně poklesla na pouhá 3 %, zatímco růst mezd zrychluje. Kdo si polepšil nejvíc a kterému průmyslovému odvětví se v úvodu roku dařilo nadprůměrně?
Česká republika se díky solidnímu ekonomickému růstu propracovala v rámci celé EU na pozici země s nejnižší nezaměstnaností. Podle harmonizované metodiky zdejší míra nezaměstnanosti aktuálně poklesla na pouhá 3 % a přitom se ještě dále zvýšila nabídka volných pracovních míst s tím, jak se firmám vzhledem k jejich rostoucím zakázkám a poptávce všeobecně nedostává zaměstnanců. Tento trend, který trvá fakticky už 3 roky, se postupně začal odrážet i ve vývoji mezd. Už v loňském roce se jejich růst zrychlil až na 5 % (medián), což po zohlednění inflace znamenalo přírůstek o 4,3 %, tedy nejvyšší růst za posledních 8 let.
Růst mezd v české ekonomice sice zrychluje i v letošním roce, nicméně nejde o žádné drama. V průměru se v prvním čtvrtletí průměrná mzda, kterou většina tuzemských zaměstnanců nikdy neměla, zvýšila meziročně o 5,3 %, což v reálném vyjádření znamená nárůst kupní síly jen o 2,8 %. V relativním srovnání si nejvíce polepšili zaměstnanci odvětví ubytování a stravování. Těm se mzdy navýšily o téměř 12 %, nicméně tím hlavním hybatelem nebyl ani tak boom tohoto odvětví po zavedení EET, ale zvýšení minimální mzdy hojně využívané právě v tomto odvětví. Ne náhodou patří právě mzdy v odvětví ubytování a stravování dlouhodobě mezi nejnižší v rámci celé ekonomiky.
Z dalších, kdo si v úvodu roku polepšili více, můžeme jmenovat zdravotníky a veřejnou správu, kde se rychleji navyšovaly tabulkové platy. Je ovšem zajímavé, že si v úvodu roku opět příliš nepolepšili ve školství. Nárůst o necelých 5 % znamená další zaostávání tohoto odvětví za zbytkem veřejného sektoru. Statistiky za samotný veřejný sektor, který byl v uplynulém roce při navyšování platů velkorysejší, však už od letoška nejsou k dispozici. Nelze už proto říct, jak moc se rozevírají nůžky mezi zaměstnanci v soukromé a veřejné sféře.
Nadprůměrně se v úvodu letošního roku přidávalo ve zpracovatelském průmyslu, který je mimochodem hlavním motorem ekonomiky. Rychlejší nárůst mezd (meziročně o 5,6 %) je logickým důsledkem úspěchu tohoto odvětví v podmínkách přetrvávajícího a již zmíněného nedostatku zaměstnanců, který se stal dokonce jednou z hlavních bariér pro další expanzi tohoto odvětví. Jak navíc naznačují statistiky nových zakázek nebo měkké ukazatele v podobě indexů nákupních manažerů či důvěry, bude se průmyslu dařit nejspíše i ve druhé polovině letošního roku, a tak je velmi pravděpodobné, že se růst mezd v průmyslových firmách udrží i nadále nad 5 %. Není to ve srovnání s předchozími léty zrovna málo, ale na druhou stranu – jak vyplývá z vývoje výroby, exportu nebo ziskovosti – daný vývoj nijak dramaticky neohrožuje konkurenceschopnost tohoto největšího tuzemského odvětví.
Je už tradicí, že vývoj mezd v úvodu roku nastavuje laťku pro zbytek roku. Zdá se, že si zaměstnanci letos reálně (tedy po zohlednění růstu spotřebitelských cen) polepší o necelá 3 %. Bude to sice v důsledku vyšší inflace méně než loni, nicméně pro ekonomiku by neměl být problém tento růst mediánových či průměrných mezd jakkoli unést bez vzniku nežádoucích nerovnováh. A spokojena s tímto vývojem může být i centrální banka, která s ohledem na příznivý vývoj ekonomiky, včetně mezd, stále více zdůrazňuje potřebu zvýšit úrokové sazby. Pro tuzemské exportéry by se mohl následně stát daleko větším problémem kurz koruny než očekávaný růst mezd.
Petr Dufek, analytik finančních trhů ČSOB