Politika hýbe evropskými trhy
Volby mají podstatný vliv na finanční trhy. Francie má letos ještě jedny před sebou a volit se bude i v Británii či Německu. Jak na to zareagují investoři? A jaký dopad to bude mít na euro?
Finanční trhy si opět oddechly a nejistotu ovládla euforie po francouzských volbách. Tak se dá stručně shrnout reakce dluhopisových a devizových trhů na výsledek druhého kola voleb, které sice dalo odpověď na otázku, kdo bude prezidentem druhé největší země eurozóny, avšak příliš nenaznačilo, jaká bude hospodářská politika této země nebo její další postoj ke směřování EU. Po počátečním nadšení tak přijde na řadu zjištění, že Francii letos čekají ještě parlamentní volby, které teprve ukážou, jak silný mandát vlastně nový prezident získal. Zvýšenou nejistotu před volbami sice obvykle vystřídá zklidnění nebo přímo přehnaný optimismus, avšak nakonec se mají trhy tendenci časem zabývat spíše reálnými ekonomickými fundamenty. Euforii tak může vystřídat zklamání z nedodržených slibů či komplikací při jejich prosazování, což už se nejednou ukázalo jak v Evropě, tak i ve Spojených státech. V každém případě se na trhu vždy najdou vítězové. Krátkodobí investoři (spekulanti) upřednostní zvýšenou volatilitu, kterou politická nejistota přináší, ti dlouhodobí musejí toto období aktivně přečkat pomocí aktivního řízení svých investic.
Letos jsou to v Evropě již druhé, nikoli však poslední volby, které zahýbaly finančními trhy. V červnu jsou totiž na řadě volby v Británii, jež by měly potvrdit či ještě posílit mandát konzervativní premiérky v jednání o brexitu, a na podzim přijdou na řadu volby v Německu. Tam sice nijak dramatická situace vzhledem k nízké podpoře okrajových stran být nemusí, ale stranou pozornosti rozhodně neujdou. Tamní dvě největší politická uskupení ucházející se o voliče se budou muset snažit nabídnout atraktivní hospodářskou vizi Německa i celé EU. A to nepochybně bude mít vliv i na rozpočet, a tedy i na výnosy státních dluhopisů a v konečném důsledku i na kurz eura. Že nemusí jít o nijak zanedbatelný vliv, potvrzuje samotné zvláštní postavení německých dluhopisů v rámci celého evropského trhu. Tyto dluhopisy už od dob dluhové krize vždy fungovaly jako bezpečný přístav pro investory, kteří si je v dobách nejistoty rádi nakoupili bez ohledu na jejich třeba i zanedbatelný výnos.
Česká republika je z pohledu dopadů politického dění na trh s korunou či státními dluhopisy docela výjimkou, a nikoliv jen v letošním roce. Tuzemský trh totiž zůstává dlouhodobě imunní vůči domácímu dění a spíše reaguje na slova z centrální banky o možnosti zvyšování úrokových sazeb nebo přímo na dění na evropském trhu. Je to do značné míry výhodou, která nespočívá v tom, že by trhy byly vůči politickému dění zcela imunní, ale jsou spíše tak málo likvidní, že je nepostihují masívní výprodeje. Na druhou stranu, co platilo v předchozích zhruba 15 letech, už nemusí tak docela platit letos. Něco se totiž přece jen v důsledku existence kurzového intervenčního režimu změnilo. Zatímco dříve byla pozice zahraničních finančních investorů na českém dluhopisovém trhu takřka symbolická, v důsledku spekulací nyní drží zahraniční hráči už více než 47 % českých státních dluhopisů. Nemusí být na politický vývoj v ČR nebo Evropě vůbec přecitlivělí, ale je třeba počítat, že zcela imunní také nebudou. Proto navzdory vidině dlouhodobého růstu úrokových sazeb a dluhopisových výnosů není nutné ještě nákupy státních bondů zcela zatracovat. Dobré příležitosti ke koupi se totiž i díky politické nejistotě v Evropě jistě najdou.
Petr Dufek, analytik finančních trhů ČSOB