Rychlý růst inflace – co bude znamenat pro korunu?
ČNB konečně dosáhla svého cíle, v předstihu podpořila inflaci. Jak rychlý růst inflace ovlivní korunu? A kdy začne posilovat?
Tak dlouho se centrální banka snažila podpořit inflaci, a dosáhnout tak svého cíle, až se to podařilo. A dokonce v předstihu. Ještě v říjnu se inflace pozvolna přibližovala k 1 %, a byla tak těsně pod dolní hranicí tolerančního pásma ČNB. Uplynuly 2 měsíce a inflace se dostala přesně na cíl centrální banky. Dokonce o půl roku dříve, než sama ČNB ve své nejnovější prognóze předpokládala. A je tedy na místě se ptát, jak moc se přiblížil konec intervenčního režimu zavedeného v listopadu 2013, který měl podle původních záměrů skončit už v prvním čtvrtletí 2015.
Rok 2016 tedy inflace zakončila na úrovni 2 % a byla tak nejvyšší za poslední 4 roky. Postaraly se o ni především potraviny rychle zdražující v posledních měsících loňského roku, ceny pohonných hmot reagující na dohodu OPEC a také start EET, který vytvořil příležitost pro hotely a především pak pro restaurace upravit ceny směrem nahoru. Skončila navíc doba, kdy se zvyšovaly pouze ceny služeb tažené vyššími mzdami, a postupně ve stále větší míře rostou i ceny zboží na pultech obchodů. Nakonec proč ne, když poptávka měřená maloobchodními tržbami je rekordní, ať už jde o zmíněné potraviny, auta, nebo další spotřební zboží. Po letech se tak v české ekonomice začala objevovat poptávková inflace, kterou dříve zcela vymazaly dvě minulé recese a rozšíření internetových obchodů fungujících na principu nižších marží. Současně se na inflaci začínají podílet i vyšší náklady na bydlení. Nejde přitom jen o samotné nájemné, které reaguje na vysokou poptávku na realitním trhu, ale i o další služby a energie – zvláště tu elektrickou, jejíž rekordně nízké ceny jsou již minulostí.
Rychlý růst inflace nejspíš přiměje ČNB, aby už neprodlužovala kurzový režim tak, jak už mimochodem vlastně v nedávné době šestkrát učinila. Právě naopak, inflace staví ČNB před rozhodnutí, kdy a jakým způsobem uvolnit korunu a přitom nezopakovat švýcarský scénář, na nějž trhy ani po dvou letech ještě zdaleka nezapomněly. Tehdy překvapivě švýcarská centrální banka uvolnila frank, který následně extrémně rychle posílil. V mezičase je však ČNB vystavena silnému tlaku přílivu eur na český trh vyvolanému především snahou zahraničních investorů „vsadit si“ na posílení koruny po opuštění kurzového režimu. A není to tlak nijak symbolický. Už od podzimu musela ČNB do svých rezerv nakoupit přes 8 mld. eur a od začátku letošního roku se zájem zahraničí o českou korunu dále rychle stupňuje. Investoři už patrně pochopili, že ČNB si může „vytisknout“ tolik korun, kolik potřebuje, a ustojí nával eur, který od začátku intervencí překonal hranici 30 mld. Kč.
Zbývá tedy otázka, kdy bude ČNB s ekonomickým – a především pak inflačním – vývojem natolik spokojená, aby vrátila zpět volnost koruně. Je téměř jisté, že inflace a zejména pak i její prognóza jí tuto možnost letos poskytnou. Nejde totiž jenom o samotné dosažení cíle, ale také o jeho udržení v delším časovém horizontu. Považujeme proto za pravděpodobné, že ČNB se k tomuto kroku odhodlá v průběhu druhého či třetího čtvrtletí letošního roku s tím, že s vyšší inflací narůstá pravděpodobnost dřívějšího konce intervenčního režimu. Korunu by pak mělo po úvodní nestabilitě čekat dlouhodobé posilování, které by mohlo pro české spotřebitele znamenat levnější dovolené a příznivější ceny dováženého spotřebního zboží. Jak rychle koruna posílí, ovšem bude v prvním sledu záviset na tom, kolik investorů si na posílení vsadí. Čím víc jich bude, tím pomaleji se koruna k silnějším hodnotám zřejmě bude vracet.
Petr Dufek, analytik finančních trhů ČSOB