Eurolavina se ani v roce 2017 nezastaví
Namísto krátkého prodloužení nákupů ECB oznámila, že hned tak skončit s tiskem eur nehodlá. Sice mírně omezí objem nakupovaných bondů – ze současných 80 mld. měsíčně na 60 mld. (mimochodem s tím loni program začínal) – avšak tuto svoji aktivitu prodlužuje o devět měsíců, tedy minimálně do konce roku 2017.
Znamená to, že trhy zaplaví dalších 540 mld. eur a celkově tak na trh ECB dodá v rámci tohoto programu nová eura v hodnotě minimálně 2,1 biliónu. A dlužno dodat, že to není jediná cesta, kterou společná centrální banka zahlcuje finanční trhy svými eury, protože vedle toho zásobuje banky dalšími stovkami miliard eur v podobě dlouhodobých úvěrů. Politiky masivního tisku nových eur a záporných úrokových sazeb se tedy eurozóna nevzdá ani v roce 2017. Navzdory zlepšující se ekonomické situaci většiny zúčastněných zemí a probouzející se inflaci. Příznivec konspiračních teorií by za tím mohl vidět spíše než boj za vyšší inflaci snahu zajistit eura na financování předlužených problémových zemí na periferii nebo snahu o vytvoření podmínek pro oslabení eura.
Nejnovější rozhodnutí ECB bude mít celou řadu důsledků pro eurozónu a nakonec se může dotknout i ČR, respektive rozhodování o exitu koruny z intervenčního režimu. Ale popořadě. Už nyní zažívá většina zemí v EU realitní boom. Levné a dostupné peníze spolu s nedostatkem dalších investičních příležitostí posunuly reality do centra pozornosti velké části investorů. Zejména proto dosahují každé čtvrtletí ceny nemovitostí nových maxim v Německu, Rakousku, v Lucembursku, v Belgii, ve Finsku, na Maltě… Prodloužení „tiskové“ aktivity ECB však přece jen nemusí a priori znamenat, že peníze zůstanou superlevné i v příštím roce. ECB totiž hodlá nakupovat krátkodobé dluhopisy, což může mít za následek růst dlouhodobých úrokových sazeb na trhu. A není to jediný impuls, který tlačí cenu peněz nahoru. Už v minulých týdnech jsme viděli, jak na obou stranách Atlantiku zahýbaly americké volby dlouhodobými úrokovými sazbami.
A nakonec nemůžeme zapomenout ani na přímý důsledek masívního tisku eur na český finanční trh, neboť část investorů míří a spekuluje na výrazné posílení kurzu koruny po opuštění intervenčního režimu. Příliv eur na tuzemský trh nutí centrální banku intervenovat, a bránit tak koruně v posílení pod hranici 27 CZK/EUR. A že nejde o malé částky, svědčí objem intervencí, který za celou dobu trvání režimu už dosáhl téměř 30 mld. eur, respektive 800 mld. korun. Chtě nechtě rozhodnutí ECB významně ovlivňuje i fungování české ekonomiky a ČNB nemůže zcela od záměrů té evropské odhlížet. Přesto i nadále věříme, že rok 2017 přinese konec kurzového režimu, který měl – mimochodem – původně skončit už v prvním čtvrtletí 2015.
Petr Dufek, analytik finančních trhů ČSOB