Jaký bude pro ekonomiku konec roku?

Ekonomické okénko analytika finančních trhů ČSOB Petra Dufka | 20. listopadu 2020

Druhá vlna pandemie zanechala ekonomiku ČR i dalších evropských zemí v bodě, kdy se sotva začala vzpamatovávat z první vlny. Přečtěte si více o tom, jaký bude letošní konec roku z pohledu dalšího vývoje a zda lze spatřovat vůbec nějaká pozitiva na celé ekonomické krizi.

Sotva se česká ekonomika začala vzpamatovávat z dramatického jarního propadu a doslova překvapila rychlým růstem ve 3. čtvrtletí, přišla na podzim další vlna koronavirové nákazy, která opět zasáhla do života obyvatel a firem. Opět zamrznul cestovní ruch včetně hotelů a restaurací, uzavřena je velká část obchodů a osobních služeb. Na rozdíl od jara se však tentokrát nezastavil průmysl, který je nejvýznamnějším odvětvím a současně i největším zaměstnavatelem v zemi.

Nerozpadají se dodavatelské řetězce ani firmy ve velkém nezastavují výrobu, automobilky dokonce hlásí vyšší výrobu ve srovnání s loňským podzimem. Průmysl tak dává ekonomice šanci, aby její propad v závěru roku nebyl tak dramatický jako v průběhu jarní vlny pandemie.

Nezaměstnanost, expanze & trendy

Ekonomika – a zdaleka nejenom ta česká – dostala další ránu, ze které se bude ještě dlouho vzpamatovávat. Naštěstí na rozdíl od recese, kterou prošla v době světové finanční krize, zatím nedochází k masívnímu růstu nezaměstnanosti a plošnému snižování životní úrovně obyvatel, jež by hospodářství na nějaký čas „zacyklily“. Je možná až překvapivé, že půl roku po nejdramatičtějším ekonomickém propadu v novodobé historii ČR dosahuje nezaměstnanost jen 3,7 %. Důvodů, proč tomu tak je, asi najdeme celou řadu, ale všimněme si jen jednoho, o kterém se až tak nemluví. Je jím neuvěřitelná flexibilita tuzemských firem i samotných pracovníků.

Už na jaře bylo vidět, jak rychle se firmy dokázaly přesměrovat k výrobě ochranných prostředků nebo jak silnou pozici má ČR v oblasti nanotechnologií. Nyní zase máme možnost sledovat expanzi internetových obchodů nebo třeba „virtualizaci“ restaurací, které se tak přizpůsobují nové době. I v tak nepříznivé a nejisté době vznikají nová pracovní místa a stále chybí pracovníci. Nejenom jako již tradičně ve stavebnictví, ale i v samotných službách. Část ekonomiky, ať už jde o IT, telekomunikace, e-commerce, kurýrní služby apod., získala neuvěřitelný a neočekávaný impuls, který umožňuje jak hospodářství, tak i jednotlivým obyvatelům toto období přečkat jen s mírnou změnou chování.

Dokáže si vůbec někdo představit, jak by taková pandemie vypadala před deseti patnácti lety?

Koronakrize jako katalyzátor velkých změn

Ekonomický život se zdaleka nezastavil, jen se mění. Jak moc a zda natrvalo, ukáže čas nebo to snad ví nějaký osvícený vizionář. V každém případě ztráty letošního roku bude ekonomika dohánět ještě několik málo let. Přesto nakonec ona šílená koronakrize může zafungovat jako katalyzátor inovací a vůbec přechodu k digitální ekonomice včetně naplnění onoho marketingového označení Průmysl 4.0 nebo tzv. e-governmentu, o kterém se dříve tak často diskutovalo.

Takže nakonec se třeba jednou bude o současné době mluvit nejenom jako o tragickém období v dějinách, ale i jako o počátku nové strukturální přeměny ekonomiky. Byl by to ještě docela dobrý výsledek.