Nulové sazby na obzoru?

Ekonomické okénko analytika finančních trhů ČSOB Petra Dufka | 26. května 2020

Úrokové sazby v ČR klesají, hospodářství prochází recesí a výhledy se staly ještě více nejisté. Přesto se zdá, že to nejhorší budeme mít brzy za sebou. Cesta zpět však tak rychlá nebude.

Neuplynuly ani 3 roky a úrokové sazby se v ČR opět přibližují nule. Přitom ještě v únoru, kdy už česká ekonomika vykazovala jasné známky zpomalování, Česká národní banka docela překvapivě naposledy zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu na 2,25 %. Nyní je už tato sazba zpět na úrovni 0,25 %, kde byla naposledy v listopadu 2017, a ČNB začíná hovořit nejenom o dalším snížení na tzv. technickou nulu, ale rovněž o nekonvenčních nástrojích, které zatím známe jen ze zahraniční praxe. To vše samozřejmě nenechává v klidu ani dluhopisové trhy ani samotnou korunu pohybující se nad „dávnou“ intervenční hranicí.

O kolik se naše ekonomika propadne?

Stačily v podstatě necelé 2 měsíce a stav české ekonomiky se diametrálně změnil. Od pokračující konjunktury jsme se během velmi krátké doby dostali v důsledku pandemie do hluboké recese. Necelé tři týdny březnových omezení a dobrovolných odstávek způsobily propad českého hospodářství už v prvním čtvrtletí o 3,6 %. A prozatím dostupná čísla ukazují, že to byl vlastně jen začátek, protože největší dopad dobrovolných i vynucených omezení se projevil až v dubnu.

Například produkce největšího tuzemského průmyslu – výroby automobilů – klesla o téměř 90 %, a o nic lépe na tom v té době nebyly z pochopitelných důvodů ani hotely a restaurace. Proto by dvouciferný pokles ekonomiky, s nímž v našich výhledech pro druhé čtvrtletí počítáme, pravděpodobně neměl nikoho překvapit.

Jaké dopady bude pandemie ještě mít

Analytici začali hovořit o nabídkovém šoku, který vyvolal rozpad dodavatelských řetězců, následovaný zastavováním nebo omezováním produkce v průmyslu, ale i ve službách. Restart ekonomiky, který vidíme po uvolnění dřívějších restrikcí, však s sebou přináší ještě jeden potenciální šok, a sice poptávkový. Asi jen největší optimista počítá s tím, že po otevření všech obchodů, restaurací, hotelů, uvolnění hranic atp. se vše automaticky vrátí do původních kolejí a ekonomika rychle překoná dřívější propad.

Je spíše zřejmé, že spotřebitelé budou opatrnější ve svých nákupech i investicích nejenom kvůli hrozbě potenciální recidivy koronaviru, ale i s ohledem na možné zhoršení jejich finanční situace. Ne náhodou se do centra pozornosti ekonomů vrátila třeba míra nezaměstnanosti, průzkumy důvěry či ochoty utrácet atd. A to nejenom u nás, ale především u našich hlavních obchodních partnerů v Evropě, kteří odebírají většinu tuzemského exportu.

Scénáře budoucího vývoje hospodářství

Zatímco vyčíslit výpadek výroby či služeb v důsledku restrikcí bylo ještě vcelku snadné, pak odhadovat, jak silná bude poptávka po „restartu“ ekonomiky, už je za hranou seriózního odhadu. Znamená to totiž být schopen odpovědět na otázku, zda spotřebitelé budou nakupovat stejně jako dřív nejenom rychloobrátkové zboží, ale i automobily, utrácet za zábavu a wellness nebo investovat do bydlení. A to nejenom u nás, ale vlastně v celé Evropě. A proto se rojí scénáře v podobě písmene V, U, W nebo L, i když vlastně nikdo neví, jakým směrem se ekonomika vydá – jen to, že nějaký to zcela jistě bude.

A jistotu v této nejistotě vlastně nemá ani centrální banka, která stejně jako my pracuje s různými možnými scénáři vývoje a zvažuje různé tradiční i netradiční formy podpory ekonomiky. Úrokový potenciál už v podstatě vyčerpala, a tak kromě uvolňování pravidel pro poskytování hypoték přistoupila i k rozšíření refinančních operací pro bankovní i nebankovní sektor. Současně avizovala další neortodoxní možnosti, které se jí ještě naskýtají, z nichž některými vyděsila nejenom finanční trhy.

Myslím, že právě kurzový režim nebo záporné úrokové sazby, které centrální bankéři zmínili, však v tuto chvíli představují až poslední možnost v případě, že vše ostatní selže. A tak jestli lze teď s něčím na jisto počítat, krom všeobecné nejistoty, tak to jsou především velmi nízké (kladné) úrokové sazby po relativně velmi dlouhou dobu.