3 tipy, jak se konečně pořádně vyspat

Koncem října nás opět čeká přechod z letního na zimní čas. V neděli 27. října se hodiny vrátí o hodinu zpět. To na první pohled vypadá pro spáče příjemně, jak je to ale ve skutečnosti?

Podle vědců překvapivě tyto časové posuny lidskému organismu vůbec neprospívají. Proto se v Evropě připravuje jejich konec s příchodem roku 2021.

Střídání času odzvonilo

Se střídáním zimního, který je ten přirozenější, a uměle vytvořeného letního času se kdysi začalo kvůli úspoře energie a snaze využívat co nejvíce denního světla v době, kdy lidé byli nejaktivnější. Tyto důvody už dávno pominuly, a do popředí se tak dostávají otázky spojené s kvalitou spaní. Sílí totiž důraz na zdravý životní styl, který souvisí i s prodlouženou délkou života.

Jak se vyspat do růžova

Ať chceme, nebo ne, třetinu života prospíme. Jenže výborně se vyspat není v současnosti až tak jednoduché a velká část lidí navíc základní pravidla podceňuje nebo nebere vážně. Proto býváme unavení a pociťujeme sníženou pozornost a výkonnost.

V dlouhodobém časovém horizontu jsou pak důsledkem horší kvalita života a možné zdravotní a duševní problémy. Jak by tedy měl zdravý spánek vypadat a proč i pouhý hodinový časový posun škodí?

1. Pravidelnost je důležitá

Vůbec nejdůležitější pro spaní, po němž je tělo odpočaté a připravené na další činnost, je pravidelná doba vstávání a pravidelná doba usínání. To každoroční střídání letních a zimních časů nabourává. Pro kvalitní spaní je třeba vyrovnaná hladina spánkového hormonu, který se nazývá melatonin.

Ta je významně ovlivňována světlem. Úroveň melatoninu je nízká při denním světle a naopak vysoká v noci, kdy tím pádem spíme nejlépe. I v ložnici je tedy dobré mít světla co nejméně.

2. Mobil ne, raději knihu

Ke klidnějšímu spaní pomáhá i přizpůsobení večerního režimu. Pokud těsně před usínáním sledujeme televizi nebo čteme na displeji mobilu či počítače, tak jeho modrým světlem aktivujeme mozek. Mnohem lepší je proto číst knihy a časopisy, u nich nic takového nehrozí a naopak se nám začnou spíše klížit oči.

Ale nejde jen o rušivé svítící obrazovky. Pro dobré spaní není vhodná ani samotná přítomnost elektroniky v ložnici, protože ta vysílá i tzv. elektromagnetický smog, přičemž nemusí být vůbec zapnutá, ale jen zapojená v zásuvce.

3. Spát jednou denně nestačí

Každý člověk má ve dne dokonce hned dvě chvíle, kdy má potřebu nejvíce spát. Jedna je samozřejmě na konci dne, ale druhá je hned po obědě.

Tento spací úsek naše civilizace zpravidla vynechává, nicméně tím pádem lidé žijí se spánkovým dluhem, který dlouhodobě narůstá a omezuje psychickou a fyzickou výkonnost. Pokud možnost spát po poledni máme, nemá se to přehánět s délkou. Neurologové míní, že po obědě opravdu stačí dát si oněch „dvacet“, tedy zdřímnout si na přibližně 20 minut.