Česká ekonomika vstoupila do roku 2018 ve výborné kondici

Ekonomické okénko Petra Dufka, analytika ČSOB

Růst naší ekonomiky už ve 2. polovině loňského roku atakoval hranici 5 %, nezaměstnanost se dostala na nová historická minima, zatímco nabídka volných pracovních míst každý měsíc přepisovala dřívější maxima. Jaký vliv na růst bude mít navyšování úrokových sazeb ze strany ČNB a jak vysoká bude inflace?

Tento vývoj se zcela zřetelně začal pozitivně odrážet i v životní úrovni obyvatel a v jejich ochotě více utrácet a investovat. V roce 2017 tak nepochybně padly i další rekordy, ať už šlo o tržby v obchodech (zvláště těch internetových), nebo o transakce na realitním trhu.

Rok 2017 byl ovšem i rokem, kdy se ČNB rozhodla, že je čas dát volnost koruně a začít vracet úrokové sazby na úroveň, která by odpovídala současné – a zvláště pak budoucí – inflaci. Jako první centrální banka v rámci EU začala zvyšovat své úrokové sazby, a v loňském roce tak učinila dokonce dvakrát. Navíc stále o dalším navyšování úrokových sazeb otevřeně hovoří a finanční trhy tak na tyto kroky usilovně připravuje. Ne náhodou proto začaly rychle růst i střednědobé a dlouhodobé úrokové sazby či výnosy státních dluhopisů, které začínají být stále zajímavější pro investory s dlouhodobým horizontem, a to tedy znamená i pro penzijní fondy.

Růst úrokových sazeb je logickou reakcí na silný růst ekonomiky, která už nepotřebuje stimul v podobě extrémně levných peněz stejně jako doping v podobě uměle oslabené koruny. Je čas se vrátit k (novému) normálu, který sice bude méně velkorysý k dlužníkům, nicméně o něco málo spravedlivější vůči věřitelům, respektive k těm, kteří vytvářejí v české ekonomice úspory. Předchozí roky téměř nulových úrokových sazeb totiž krom jiného znamenaly i postupné znehodnocování úspor inflací, která rozhodně nulová nebyla. A extrémně nízká nebude inflace s největší pravděpodobností ani v nejbližších dvou letech. Proto prostor pro další růst úrokových sazeb stále ještě nepochybně existuje. Sama ČNB ve své prognóze předpokládá, že do konce příštího roku svoji hlavní úrokovou sazbu zvýší ze současného půl procenta dokonce nad hranici 2,5 %.

Možná je to až příliš odvážný výhled, který může centrální banka korigovat s ohledem na vývoj kurzu koruny nebo v reakci na politiku ECB, nicméně základní směr svého uvažování ČNB nejspíše měnit nebude, maximálně tak rychlost utahování měnových kohoutů. Tento její záměr by se dal jednoduše označit slovem „normalizace“ úrokových podmínek v ČR, pokud by to nebylo až tak politicky zprofanované.