Výstavy nejcennějších sbírek

Letos oslavíme jubilejní výročí založení nejen naší republiky, ale i Poštovního muzea. Při této příležitosti budou k vidění sbírkové předměty a cenné známky na řadě výstav.

Bude to například výstava na Pražském hradě s názvem Doteky státnosti (od března 2018), kde mj. Poštovní muzeum představí Muchův návrh známky Hradčany. Tato první známka samostatného Československa s motivem panoramatu Hradčan a s malostranským chrámem sv. Mikuláše vyšla 18. prosince 1918. Výtvarný návrh byl dílem Alfonse Muchy a známky zobrazovaly Hradčany jako symbol státnosti. Známky „Hradčany“ vycházely v různých hodnotách i barevném provedení až do 12. dubna 1920.

Do konce února 2018 je v muzeu v ulici Nové mlýny otevřena výstava 200 let poštovní schránky. Poštovní schránky byly v rakouské monarchii zavedeny dekretem dvorské komory 10. dubna 1817 a ve sbírkách Poštovního muzea se nachází řada velmi cenných exponátů dokumentujících dějiny těchto nezbytných průvodců naší každodennosti.

Československé a české známky pravidelně získávají ocenění na mezinárodních soutěžích a výstavách. Třeba aršík Praha – Evropské město kultury roku 2000 byl oceněn 1. místem v soutěži o nejkrásnější známku v rámci Mezinárodní konference tiskařů poštovních známek v Soulu v roce 2002 nebo známka, jejímž námětem je samotné Poštovní muzeum, získala 1. místo v soutěži o nejkrásnější známku na Grand Prix de l´Exposition WIPA ve Vídni v roce 2010.

Historie a poslání Poštovního muzea

Poštovní muzeum, které náleží k předním a respektovaným českým paměťovým institucím, bylo zřízeno 18. prosince 1918 (ve stejný den byla vydána i zmíněná známka „Hradčany“). Archiv známkové tvorby, který muzeum uchovává, je jedinečnou kolekcí budovanou systematicky od roku 1918, i když řada poštovních známek je mnohem starších. Grafickou podobu známek navrhovali a stále navrhují renomovaní výtvarníci.

Poštovnímu muzeu se v průběhu stoleté existence podařilo vybudovat velmi ceněnou sbírku autorských návrhů, v níž jsou zastoupeni v podstatě všichni významní českoslovenští a čeští výtvarníci Alfonsem Muchou a Maxem Švabinským počínaje přes Cyrila Boudu či Karla Svolinského až například k Oldřichu Kulhánkovi nebo Adolfu Bornovi.

V počátečním období se úsilí muzejníků soustředilo na sbírkovou činnost. V roce 1928 byla otevřena první stálá expozice v Karolinu, součásti Univerzity Karlovy, od roku 1933 se novým sídlem stal bývalý klášter sv. Gabriela v Praze na Smíchově. Největší popularitu si získala sbírka dopravních prostředků – dostavníky, kočáry, saně, a dokonce i letadlo. Po válce bylo muzeum do roku 1953 uzavřené; tehdy byla otevřena nová stálá expozice, orientovaná na filatelii, dějiny poštovnictví byly opomíjeny.

Novou atmosféru přinesla 60. léta. V bývalém cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě byla v roce 1976 zpřístupněna expozice dějin poštovnictví. Prohlídková trasa, zahrnující téměř 2000 m², představuje poutavým způsobem vývoj poštovních služeb a jejich proměnu. V té době muzeum také získalo nový objekt pro pražské sídlo – barokní Vávrův dům. Slavnostní otevření se konalo v srpnu 1988. Vávrův dům, někdejší obydlí pražských mlynářů, představuje sbírky československých, českých i zahraničních známek.